Země, které jsou součástí Schengenu, mohou hraniční kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek. Dosud Německo počítalo s ukončením kontrol v polovině února. “Nyní nevidím okamžik, kdy by bylo možné kontroly ukončit,” řekl dnes de Maiziére v rozhlasové stanici MDR.

Zároveň ale podotkl, že národní řešení nemůže být klíčem pro vyřešení uprchlické krize. Podle něj je třeba zajistit ochranu vnějších hranic Evropské unie, ve spolupráci s Tureckem omezit cesty uprchlíků přes Egejské moře a zlepšovat podmínky v krizových zemích.

Ministr také uvedl, že Německu se nyní daří na hranicích registrovat všechny běžence a na rozdíl od konce minulého roku už nerozděluje mezi spolkové země běžence, kteří zatím zaregistrováni nebyli.

Podle ministra je nutné počet přicházejících uprchlíků dál výrazně snížit. “V lednu jich v průměru přichází výrazně méně, někdy i méně než 2000 denně. Pořád to ale ještě není dost, navíc se tady projevuje efekt zimy (kdy běženců přichází méně),” řekl de Maiziére.

Na zpřísnění postoje k běžencům dlouhodobě apeluje Bavorsko, přes jehož území přichází do Německa většina uprchlíků, nyní se k největší spolkové zemi připojilo i Sasko. “Musíme zintenzivnit zajištění vlastních hranic,” řekl agentuře DPA saský premiér Stanislaw Tillich.

Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) dnes varovala před následky pokračujících hraničních kontrol. “Kvůli zácpám, čekání, dodatečné byrokracii nebo kvůli nutné úpravě dodavatelského řetězce a delšímu skladování mohou náklady pro německé hospodářství rychle vyrůst až na deset miliard eur (270 miliard Kč) ročně,” uvedl Martin Wansleben z DIHK.

Před uzavřením hranic varuje i Německý odborový svaz (DGB). “Otevřené hranice jsou tepny evropské ekonomiky. Nesmí být ucpány,” řekl šéf DGB Reiner Hoffmann. V souvislosti s hraničními kontrolami zaznívají od německých odborů obavy ze zániku pracovních míst.

reklama