Podle informací PNP je v pořádku. Na začátku záchranné operace to ale moc nadějně nevypadalo…

Počin jazykozpytců

Pasov – Katedra německé jazykové vědy Univerzity v Pasově tři roky zpacovávala a analyzovala písemnou a ústní podobu kolem tří set místních jmen zaznamenaných v bavorsko-českém příhraničí do roku 1400. Projekt „Nejstarší místní jména v bavorsko-českém příhraničí” zaštítila Evropská unie. Výsledky výzkumu byly uloženy v online databance s reprodukcí originálních listin, map, fotografií a se zvukovým záznamem výslovnosti názvu. Databáze je podle deníku PNP volně přístupná.

Šlo o práci nepochybně napínavou, neboť dnešní označení se většinou silně odlišuje od původních výrazů. Proto měla dohledaná lidová výslovnost či tradiční pojmenování v dialektu často rozhodující význam a autoři po nich pátrali u starousedlíků v jednotlivých místech.

Vzhledem ke dvojjazyčnému teritoriu a k potřebě vzájemné komunikace autoři standardizovali hláskové písmo k digitálnímu přepisu písmen jinak psaných a jinak vyslovovaných, jako třeba „Š”, do systému Unicod, připomíná PNP.

Na snímku jsou spolupracovníci projektu, zleva Johann Dirndorfer, Wolfgang Janka, Frantisek Kubů z Prachatického muzea, Alois Dicklberger a Rüdiger Harnisch.

(http://www.phil.uni-passau.de/fileadmin/group_upload/58/ONiG-WEB_Praesentation.pdf)

Žijí sami

V roce 2011 žila v Rakousku jen jedna osoba ve 36,3 privátních domácnostech. V roce 1971 to bylo jen 25,6 procenta. Z hlavních měst zemí mají osamělí největší podíl v Linci – 52,5 procenta. Demografové si to vysvětlují zdejším vysokým podílem lidí starších 65 let, z nichž mnoho osamělo. Mezi staršími 80 let jsou jich téměř dvě třetiny. Tento trend je patrný i v dalších větších městech – ve Steyru je domácností jen s jednou osobou 44 procent, ve Welsu 39,7, zato třeba v Pergu jen 25,2 a ve Freistadtu 25,3 procenta.

Linecký deník OÖN uvedl i další aktuální statistická čísla z Horních Rakous. Každá druhá zaměstnaná žena v této zemi  pracuje na částečný úvazek. Je to nejvíc ze všech spolkových zemí (rakouský průměr je 44,4 procenta). Klesá průměrný počet dětí v rodině – nyní je jich 1,7 (v Rakousku 1,64), zatím co v roce 1971 to bylo 2,15 (celostátně 1,99). Celkově dětí za 40 let ubylo 10,5 procenta! První dítě má žena průměrně ve 28 letech (celorakouský průměr je 28,67, do roku 2060 to prý bude asi 33 let). V zemi je asi 20 000 žen, které děti vychovávají samy (15,5 procenta dětí do 15 let, celorakousky 18,3). V roce 2011 žilo u rodičů ještě 48,4 procenta mužů ve věku 25 let (v Rakousku „jen” 44,2). Také každá třetí dcera  v tomto věku se ještě od maminky neodstěhovala. Důvodem je často delší vzdělávání.

K 31. říjnu 2011 žilo v Rakousku 8 401 940 lidí (v roce 1971 jen 7 491 526). V průměrné domácnosti jich bylo 2,27 (před 40 lety 2,88).

Méně insolvencí

V Rakousku letos za tři čtvrtletí hlásilo insolvenci denně průměrně 23 firem a 41 privátních osob. Počet úpadků tedy poklesl. V Linci jich bylo 112, o tři méně než loni. V okrese Linec – venkov bylo prohlášeno 63 konkurzů nebo rekonstrukcí (loni 80). Jen po šesti firmách zkrachovalo v příhraničních okresech Freistadt a Rohrbach.

Vzali jim děti

Bavorské orgány ochrany dětí loni odebraly rodinám 3046 dětí a mladistvých. Je to největší počet za uplynulých deset let. Důvodem bylo, že přetížení rodiče jejich výchovu nezvládali.

Miliony pro stařenku

Českou veřejnost rozrušila víkendová výhra 400 milionů ve sportce, Bavorsko zase výhra v eurojackpotu. Ta činila 13 milionů eur a připadla 78leté důchodkyni z Dolního Bavorska. Bližší údaje o ní společnost samozřejmě neuvedla. Jak deník PNP uvedl, velké peníze jí byly věštěny už jako dítěti, ale proroctví jí vyšlo až teď. Do sázky investovala 12,25 eura. „Peníze mě v životě vzrušovaly jen tehdy, když jsem už žádné neměla, a to bylo často,” řekla. „Se třinácti miliony to teď opravdu není ten případ.” Podle pasovského deníku chce nyní s manželem cestovat, samozřejmě první třídou, a těší se na nabídky aktivní dovolené. Kromě toho se taky dostane na jejich početnou rodinu.

Lanovkou nad Pasov?

Pasov řeší dlouho dopravu na Oberhaus, pevnost nad městem s krásnou vyhlídkou. Poté, kdy v létě padly alternativní varianty výtahu po svazích nebo uvnitř hory, oprášila nově zformovaná frakce Silný Pasov/FDP myšlenku výstavby lanové dráhy a frakce SPD a CSU ji podporují – s tím, že nyní ale musejí být především odstraněny následky povodně.  Předkladatelé, kteří projekt chtějí učinit volebním tématem 2014, si jsou jisti, že k takové dráze zaujme pozitivní postoj široká většina občanů, zaznamenává PNP. Podle frakce by mělo být souběžně s volbami vypsáno na toto téma referendum. Nejde prý zdaleka jen o pouhé spojení areálu pevnosti se starým městem, o vyřešení nějakého problému transportu, ale také o příspěvek rozvoji města a turistice. Investoři by se jistě našli. „Vidíme v lanovce projekt budoucnosti pro město, která není jen v mostech přes Dunaj a v severní spojce,” říká městský radní Andreas Dittlmann. „Doufáme, že i památkový úřad v Mnichově názor změní – je nesmysl jakoukoliv myšlenku na lanovku zamítat předem.”

„Téma bylo diskutováno už v minulosti a na začátku roku 2010 je navrhl vedení města obnovit podnikatel dr. Axel Diekmann s tím, že ho v této věci oslovuje stále víc obyvatel. Současně oznámil, že by se v případě širšího konsensu politiků a veřejnosti na realizaci tohoto projektu rozhodným způsobem – i finančním – podílel. Po odmítavém stanovisku zemského úřadu památkové péče z dubna 2011 už se jím ale nikdo nezabýval. Místo toho městská správa zkoumala alternativy, a ty byly letos v červnu zavrženy,” zmiňuje list.

Podle prvních návrhů z roku 2002 měla lanovka v délce 340 metrů vést z pravého břehu Dunaje a překonat výškový rozdíl 90 metrů. Jezdit po ní měly malé gondoly, které by lépe zapadly do obrazu historického města.

Čech chvátal domů…

„Chtěl být co nejdřív doma, ale místo toho je 37letý Čech o tučný obolus chudší,” píše deník PNP. Jak policie v pondělí sdělila, civilní vozidlo zásahovky z Traunsteinu jelo ve čtvrtek kolem 23. hodiny od Burgkirchenu směrem na Burghausen, když je předjelo vozidlo s českou poznávací značkou. „Na rozdíl od policistů se předjíždějící řidič neohlížel ani na omezení rychlosti, ani na zákaz předjiždění,” pokračuje list.

V obci Burghausenu zrychlil až na 90 km/h, takže hlídka měla problémy s ním držet krok. „Při následné kontrole se ukázalo, že mladík je povoláním skutečně závodní řidič a že se právě ze závodů vrací. Očividně si chtěl dlouhou cestu domů rychlejší jízdou časově trochu zkrátit,” uvedla policejní zpráva. Před řízením, které ho čeká, musel složit vysokou kauci.