Za dnen slvu vd Mdlareuth vlastn nhod, jej koeny je teba hledat na potku 19. stolet, v obdob napoleonskch vlek. Tehdy byla toti nov stanovena hranice mezi Bavorskm krlovstvm a knectvm Reuss. Hranin linie od t doby probhala korytem potoka Tannbach, zhruba prostedkem vesnice. Po destky let to na ivot obce nemlo prakticky dn vliv, a to ani pot, co se v roce 1920 Reuss stalo soust Durynska (Thringen) v rmci ji jednotnho Nmecka. Vesnian se bez problm navtvovali, kola i hospoda stly na durynsk stran, do kostela se chodilo do sousedn bavorsk obce Tpen a nikomu to nevadilo.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Problm nastal a po 2. svtov vlce v souvislosti s rozparcelovnm Nmecka na okupan zny, kdy se Bavorskostalo soust americkho sektoru a Durynsko pipadlo pod sovtskou sprvu. A rozdlenm Nmecka na dva samostatn stty (NSR a NDR) v roce 1949 se do t doby nevznamn linie stala i v Mdlareuthu oste steenou “eleznou” hranic.

Ploty i minov pole

Fyzick separace bavorsk a durynsk sti Mdlareuthu zaala v roce 1952 nejprve stavbou devnho plotu. Nebyla to samozejm izolovan akce. Orgny komunistick NDR tehdy pochopily, e pokud hranici neopevn proti exodu nespokojench oban do Zpadnho Nmecka, brzy by v NDR skoro nikdo nezstal.

V roce 1952 zaala vchodonmeck armda neprodyn uzavrat celou tm 1400 km dlouhou vnitronmeckou hranici. Nejprve jednoduchmi ztarasy, ty se vak postupn zdokonalovaly. Pibvaly dokonalej vcensobn ploty, prostor steili pohraninci z v, smrem do vnitrozem bylo zzenopt kilometr irok pohranin psmo s kontrolovanm vstupem, od 60. let pibyla dokonce minov pole.

Na rozdl od praxe znm i z komunistickho eskoslovenska nebyla vak v NDR systematicky likvidovna pln vechna sdla lec tsn u hranice a dky tomu vtina zstavby v Mdlareuthu studenou vlku peila. Zlikvidovn byl mln (Obere Mhle), jeho obyvatel ovem tsn ped uzavenm hranice stihli utci do Bavorska.

Tak vypadala hranice totalitnho sttu. Venkovn expozice Nmecko-nmeckho muzea v Mdlareuthu

Betonov ze byla turistickou atrakc

Dky exponovan poloze se Mdlareuth stal vlastn turistickou atrakc svho druhu ji v 50. letech, na msto se ovem dalo bn dostat pouze ze zpadonmeck (bavorsk) strany. To bylo jet ped vstavbou Berlnsk zdi, kter probhala od roku 1961. Proud politick turistiky zeslil po roce 1966, kdy se orgny NDR rozhodly postavit prostedkem vesnice asi 700 metr dlouhou betonovou ze velmi podobnou t, kter obepnala Vchodn Berln. Jejm clem bylo pedevm ztit ppadn tky na bavorskou stranu, tak vak omezit by jen vizuln kontakt mezi vesniany ijcmi po obou stranch hranice.

Bval hranin patnk v Mdlareuthu

Strn v a varovn cedule ve venkovn expozici Nmecko-nmeckho muzea v Mdlareuthu

Mraziv pipomnky totality

Mezi znm nvtvnky Mdlareuthu se v roce 1983 zaadil i tehdej americk viceprezident (a pozdj prezident) G. W. Bush. Jeho vrok “Ich bin ein Mdlareuther!” byl parafrz na slavn Kennedyho zvoln “Ich bin ein Berliner” (Jsem Berlan) pronesen o dvacet let dve pi projevu v Zpadnm Berln.

A do Mdlareuthu, kde trvale bydl nco pes padest du, pijdj tisce turist i v souasnosti pipomenout si, jak to tehdy byla doba. Dnes samozejm mete obc prochzet voln, bez omezen. Nenvidn ze byla strena v lt roku 1990, natst vak ne cel. Jej nco pes sto metr dlouh sek se stal soust venkovn expozice Nmecko-nmeckho muzea (Deutsch-Deutsches Musem Mdlareuth). Pod irm nebem tu uvidte vechno podstatn: signln stnu, strn ve, tzv. enijn-technick zazen, protitankov jeky i pvodn varovn cedule.

O kus dl stoj zklady znienho mlna, parkovit “ste” tank. Nejmarkantnj soust venkovn sekce muzea pak tvo vlastn ble naten ze. Jednotliv sti jsou opaten informanmi cedulemi v nmin a anglitin.

Tolik na durynsk stran obce. P se ci “na vchodn stran”, hranice se toti v tto oblasti krout tak, e durynsk, tedy bval vchodonmeck st obce le severozpadn od hranin linie, zatmco bavorsk st se thne k jihovchodu. Kdo se tedy v tto oblasti rozhodl utci, vlastn utkal ze zpadu na vchod.

Strn v a pohranin bunkr

Hranin pylon i hospoda U naruitele

Od bval hranin zdi snadno pejdete mstek pes potok do bavorskho dlu Mdlareuthu. Vimnte si betonovho sloupku opatenho ervenolutm pruhem se znakem NDR. Vedle je historick informan cedule z doby rozdlen vsi, na n si mimo jin petete, e”tato hranice nen dnou hranic… tady jsme uprosted Nmecka!”

O pr destek metr dl, u na bavorsk stran, je v pknm venkovskm staven umstna vnitn expozice muzea. Poznte j neomyln podle sochy pohraninka ped vchodem. Uvnit uvidtemnostv historickch fotografi z msta,zhldnout mete i film dokumentujc djiny rozdlen obce. Dozvte se hlavn, jak totalitn systm ovlivoval ivot bnch obyvatel vesnice. Strun informace jsou k dispozici i esky.

Pokud vs po prohldce totalitnch expont pepadne hlad, je teba se vrtit na durynskou stranu. Jedin mstn gastronomick zazen se nachz u malho rybnku, ovem ani tady se nedvn historii nevyhnete. Dortky ke kv nebo i nco vtho budete konzumovat v budov, kter pvodn slouila jako kola, po rozdlen Nmecka tam ady zdily kulturn sl, od sjednocen tu byl krtce muzejn prostor a jako restaurace funguje teprve deset let. Ovem s pznanm nzvem Gasthaus zum Grenzgnger, co lzevoln peloit jako hospoda U naruitele…

Mdlareuth