List připomíná, že vztahy mezi Bavorskem a jeho východním sousedem jsou zatížené minulostí. „Po druhé světové válce byly více než dva miliony sudetských Němců vyhnány ze svých domovů v Československu. Velká část z nich se usadila v Bavorsku. Země nad nimi převzala záštitu a prohlásila je za čtvrtý bavorský kmen. Letos v únoru promluvil český premiér poprvé v historii v bavorském zemském sněmu. Petr Nečas při tom vyslovil lítost nad utrpením vyhnanců. Návštěvu označili pozorovatelé za historické gesto smíření,” píše PNP.
Dodává, že už v roce 2007 organizoval Dům bavorských dějin s velkým úspěchem výstavu „Bavorsko – Česko” ke 1500 letům sousedství. Navštívilo ji téměř 90 000 lidí. „Na rozdíl od aktuálních plánů tehdy nebyl český spoluorganizátor,” uzavírá deník.
Málo jeslí
V Rakousku jsou k dispozici předškolní zařízení jen pro 19,7 procenta dětí do tří let, napsal list OÖN s odvoláním na Adelheid Fürntrath-Morettiovou, předsedkyni organizace „Žena v ekonomice”. To je daleko za průměrem Evropské unie a méně než oněch 33 procent podle tzv. barcelonského cíle, jehož se Rakousko zavázalo dosáhnout už v roce 2010. Ve 33 okresech kvóta péče nedosahuje ani deseti procent.
Kritizována je i provozní doba rakouských jeslí a školek. Jen dvě třetiny mají otevřeno až do 16 hodin, 80 procent má v 18 h zavřeno. Každé desáté jesle mají za rok deset týdnů prázdniny. „Ženy v ekonomice” požadují, aby předškolní zařízení nebyla ročně uzavřena déle než tři týdny a byla v provozu 50 hodin v týdnu.
Nevidomí mohou adoptovat
Jak jsme opakovaně napsali, nevidomí Dietmar Janoschek (42) a Elfriede Dallingerová (47 – foto Deník – repro) tři roky usilují o možnost adoptovat slepé dítě z Bulharska, ale úřad péče o děti je označil za osoby k tomu nevhodné. Pár proto zažaloval a Okresní soud v Linci nyní odsoudil zemi Horní Rakousy za diskriminaci. Rozhodl, že dvojici musí potvrdit způsobilost k adopci a nahradit soudní výdaje 3500 eur. Vyjádření orgánu péče o děti kvalifikoval jako nepodložené, učiněné „k zamaskování toho, že zásadním důvodem pro nepovolení je vlastně slepota partnerů”.
Ve školkách chutná
Od ledna už nejsou obědy pro všechny děti v mateřských školách v Linci zdarma. Domácnosti s příjmem do 1393 eur hrubého dál nemusejí platit nic, pak jsou ale částky odstupňovány podle sociální situace rodičů a od 2200 eur platí rodiny maximum – 54,08 eura měsíčně. S každým dalším dítětem žijícím v rodině se hranice pro výpočet maxima zvyšuje o 116 eur. Nyní tak 27 procent dětí jí dále z veřejných rozpočtů, 54 procent rodin platí maximum. „Výdaje městské pokladny na tuto položku ročně mají klesnout o zhruba 1,4 milionu eur, tedy téměř o polovinu,” píší OÖN.
Zatím co v roce 2008 jedlo ve školkách jen 61 procent dětí, po zavedení obědů zdarma jejich počet stoupl na 98 procent. A ještě pět měsíců po nové úpravě plateb podle situace rodin se pořád v jídelnách zařízení stravovalo 93 procent dětí, dodává list. Připomíná při tom skok v personálních nákladech spojených se zavedením stravování zdarma. Zatím co v roce 2008 stálo 441 zaměstnanců městských školek 13,1 milionu eur, nyní je pro 622 pracovníků třeba 20 milionů.
E-cigarety u soudu
Správní soud v Mnichově ve středu rozhodl spor o to, zda Bavorsko může zařadit tzv. e-cigarety nevyvíjející kouř mezi inhalátory do zákona o zdravotnických výrobcích. „To by znamenalo, že tekutina, kterou obsahují, je léčivem podléhajícím příslušnému povolení,” vysvětluje deník PNP. „Pak by tyto cigarety mohly být po zpravidla dlouhém a nákladném řízení distribuovány přes lékárny.” Spor vyvolal jeden z výrobců. Podle PNP je Německo s odhadovanými dvěma miliony konzumentů e-cigaret lukrativním trhem těchto produktů.
List dodává, že podobné řízení proběhlo loni v Severním Porýní – Vestfálsku, kde soudy tyto cigarety za léčivo neuznaly. Zhruba polovina spolkových zemí nicméně tento výrobek – přesněji řečeno kapalinu v nich obsahující nikotin – označila za léčivo. „Přesto se volně prodávají prakticky všude, kontroly jsou vzácné,” píše PNP. Mnichovský soud nyní rozhodl, že e-cigareta není zdravotnický produkt. „K tomu, zda tento výrobek je produktem tabákovým, se soud v ústním výroku nevyjádřil,” končí PNP.
Tuplák pod deset (eur)
Cena tupláku piva zůstane letos na Oktoberfestu v Mnichově pod deseti eury. Maximálně má stát 9,85 eura, sdělila správa města. V některých pivních stanech bude k mání už od 9,40 eura. Ceny se tedy průměrně zvýšily o 3,61 procenta, píše deník PNP. Loni stál litr piva na festu mezi 9,10 a 9.40 eura.
„Také ten, kdo nebude chtít pít alkohol, bude muset letos sáhnout hlouběji do kapsy – stolní voda bude průměrně za 7,40 eura (loni 7,31), limonáda 8,19 místo loňských 7,92,” dodává list.
Mražené letí
Občan Německa snědl loni v průměru přes 40 kilogramů mražené pizzy, rybích prstů, ovoce a zeleniny. Od devadesátých let stoupla spotřeba mražených potravin v zemi o 80 procent.