Zemské výstavy pořádané od roku 1965 přitáhly celkem více než osm milionů návštěvníků.
V kalendáři je střídají zemské zahradnické výstavy. Ta nejbližší bude v roce 2015 v Bad Ischlu po názvem Císařovy nové zahrady.
Mistr instalatér
Herbert Gabauer (21) z Bad Leonfeldenu vyhrál World Skills, mistrovství světa mladých instalatérů v Lipsku. „Museli jsme během šestnácti hodin postavit kompletní koupelnu – nakreslit ji, objednat materiál, položit vedení, zapojit všechny přípojky,” říká v listě Volksblatt učeň čtvrtým maturitním rokem u Weichselbaumer GmbH. Jeho triumfu přihlíželi i zaměstnavatelé a šéf si při oznámení výsledku neodpustil „radostné zařvání”, dodal deník. V Lipsku bojovalo o tituly více než tisíc mladých odborníků, během čtyř dnů přihlíželo na 200 000 diváků!
Návrat starých čísel
Od středy si mohou vlastníci motorových vozidel v Bavorsku definitivně oficiálně rezervovat přidělení starých poznávacích značek s písmeny dle okresů, třeba BUL (Burglengenfeld), WOR (Wolfratshausen) či PEG (Pegnitz). „Bavorsko je první spolkovou zemí, která může znovu vydávat staré okresní značky,” potvrdil ministr dopravy Martin Zeil poté, kdy spolkové ministerstvo povolilo všechny kombinace, které Bavorsko požadovalo.
Četné SPZ v Bavorsku „padly” v roce 1972 s územní reformou. Zastánci jejich obnovení argumentovali podporou regionální identity.
Stát staví kliniky
Bavorská vláda vydá v příštích letech téměř 400 milionů eur na stavby nových nemocnic, napsal deník PNP. Od roku 2014 má být zřízeno 32 nových klinik nákladem 382 milionů eur. Dvě třetiny projektů jsou mimo velkoměsta. V Dolním Bavorsku se projekt týká dětské nemocnice St. Marien v Landshutu, okresní nemocnice Landshut, dětské kliniky Třetího řádu v Pasově a okresní kliniky v Mainkofenu. Avizována byla také dodatečná stavební opatření v klinice v Deggendorfu v roce 2016 a okresní nemocnice Vilshofen v roce 2017. Rozpočet na tyto investice jen pro příští rok bavorská vláda navýšila o 50 milionů na 220 milionů eur.
Dětské klinice v Pasově dotace umožní nově zřídit oddělení pro nedonošené a v Mainkofenu rozšíří a přeorganizují nervové oddělení. V Deggendorfu půjdou peníze na operační sály urologie, ve Vilshofenu na novou budovu centrální správy.
Party-zóna u sousedů
Řada divácky přitažlivých akcí je připravena na blížící se víkend do Dolního Bavorska a Horních Rakous. Z těch nezvyklých připomeňme třeba „Svátek mlsání” v pátek a v sobotu vždy od 17 hodin v Schärdingu, kde akce AktiWirte zřídí „míli chuťovek” křížem krážem celým městem a ulice promění v ráj lahůdek. V Deggendorfu bude v sobotu „Holi-Farbfestival”, při němž se budou návštěvníci – oblečení do bílého – jeden do druhého trefovat sáčky s barvami. Bitva začne ve 14 hodin na náměstí An der Ackerloh. Ve Zwieselu začne v neděli dokonce devítidenní příhraniční slavnost, jedna z nejtradičnějších lidových akcí regionu.
„Čepice” pro Javor
Nezvyklý pohled skýtá turistům v těchto dnech vrchol Velkého Javoru. Jedna z radarových věží dostane novou kupoli a v rámci přípravy je na montážní ploše budováno obrovské lešení. Uvnitř něj bude ze čtyř pater smontována kupole z hotových dílů. Bude mít průměr 18 metrů, výšku téměř 15 metrů a bude vážit kolem sedmi tun. K výměně muselo dojít proto, že povrch staré střechy z plastických hmot už měl tolik trhlin, že jimi pronikající vlhkost ohrožovala citlivou radarovou techniku uvnitř, píše deník PNP. Na sanaci ministerstvo obrany uvolnilo 2,2 milionu eur.
Modrý sloup otevřen
„Dva státy, jedno údolí s chráněným životním prostorem vzácné fauny a flory, radikální proměna lesa v důsledku vichřic a napadení kůrovcem, kontroverzní posudky na vliv stezky Luzenským údolím na životní prostředí – hledání řešení hraničního přechodu Modrý sloup bylo všechno jiné, jen ne jednoduché,” poznamenal deník PNP. Řešení se však přece našlo. „Téměř 25 let po pádu železné opony bude v pondělí 15. července otevřena přímá stezka od Modrého sloupu k historické hájence Březník Luzenským údolím, jak po ní toužilo mnoho turistů na obou stranách hranice,” píše list.
Dodává, že nejnovější přeshraniční monitoring tetřívka ukázal, že lesy kolem Roklanu a Luzného jsou pro tetřívka cenným životním prostorem. „V takové oblasti je nejkratší možné vedení turistické trasy pro silně ohroženou populaci tetřívka jednoznačně nejúnosnější variantou,” říká vedoucí správy Národního parku Bavorský les Franz Leibl. Zastává názor, že pokud se zpřístupnění tohoto prostoru přizpůsobí životnímu cyklu chráněného druhu, bude to únosné řešení.
Odškodní zneužívané
Horní Rakousy poskytly „finanční gesto” dalším 24 poškozeným, kteří byli v dětství obětí fyzického nebo sexuálního násilí v zemských dětských domovech. Země jim vyplatí celkem 230 000 eur, napsal deník OÖN. Příslušné sociální úřady nyní ještě zkoumají možnost doplatit poškozeným nezapočítanou dobu důchodového pojištění, jak by si přálo sedm z 24 nyní odškodňovaných, kteří museli pracovat v dílnách dětského domova ve Wegscheidu, ale nebyli pojištěni.
Země Horní Rakousy vyplatila od května 180 osobám celkem dva miliony eur, dvaceti už doplatila i sociální pojištění.
Sleva mladým
Za pět eur měsíčně budou školáci a učni v Horních Rakousích od září moci jezdit po této spolkové zemi křížem krážem. Roční síťovku za 60 eur pro ně zemská vláda zřídila po vzoru dopravního svazu Dolních Rakous, Vídně a Burgenlandska. „S potvrzením školy nebo učiliště mohou mladí využívat této výhody na všech spojích hromadné dopravy v zemi až do dovršení 24 let,” uvádějí OÖN. Dosavadní omezení minimální vzdáleností ke škole a využívání jízdenky po čtyři dny v týdnu odpadlo.
S absolviváním školy nebo učení nárok na slevu končí. Vláda ale do budoucna zvažuje rozšířit tuto výhodu i na studenty, tedy až do 29 let.
Elektrokola jedou
Loni se v Rakousku prodalo 410 000 jízdních kol, o jedno procento víc než předloni. Každý desátý bicykl byl přitom elektrický. Nejoblíbenější byla horská kola (34,5 procenta), trekingových bylo 17 procent, dětských 13,8 procenta. Na jednostopá vozidla připadlo 10,1 procenta celkového letního obratu branže sportovních potřeb, který činil 2,4 miliardy eur.
Kamery někomu vadí
Bavorský pověřenec pro ochranu dat Thomas Petri je znepokojen přibývajícím počtem kamer ve městech a obcích, napsal deník PNP. K monitorování veřejných ploch a zařízení nasadilo už 2200 obcí celkem 17 000 videokamer. Petriho úřad nyní z pověření zemské vlády namátkově prověřuje užívání těchto zařízení a už teď prý se ukazuje, že četné komunální koncepty bezpečnosti neodpovídají bnavorskému zákonu o ochraně dat.
Návrat kouření?
Bývalý mnichovský hospodský shromáždil 25 000 podpisů pro znovuzavedení tzv. kuřáckých klubů v restauracích. „Polovina podpisů je od nekuřáků,” ujišťuje v deníku PNP. Mezi nimi od lidí, kteří bydlí poblíž hospod a kterým vadí noční hluk na ulici „vykázaných” kuřáků. Iniciátor kampaně chce vyvolat referendum, které by možnost kouření ve vyznačených hospodách opět prosadilo. Viceprezident Nekuřácké iniciativy Německa Ernst-Günther Krause nepřikládá návrhu na nové referendum žádné šance. „Hlasování pro všeobecný zákaz kouření v restauracích dopadlo jednoznačně, 60 ku 40,” říká. List dodává, že od prosazení této normy počet jejích stoupenců dál roste – smířilo se s ní prý i 50 procent kuřáků.
I podle Krauseho jsou kuřáci kouřící před restauracemi problémem, ale ani ne tak kvůli hluku, ale proto, že oblaka jejich kouře se natahují k neukářům dovnitř a nemohou se jim vyhnout ani kolemjdoucí. Na kuřáky apeluje, aby s cigaretami poodstoupili od vchodů do restaurací ještě alespoň o pět metrů dál… „Nepřimlouvá se ale za totální vykázání kuřáků ze společnosti – musí se prý najít místa, kde se své závislosti nebo zvyklosti mohou oddávat, aniž by ohrožovali ostatní.” uzavírá PNP.
Pocta vydavatelce
„V největším a nejnádhernějším renesančním sále severně od Alp, v antikváriu mnichovské Rezidence, vyznamenal ministerský předseda Horst Seehofer (CSU) za přítomnosti nejvyšších reprezentantů Bavorska padesát zasloužilých občanů této spolkové země bavorskými řády za zásluhy,” napsal pasovský deník PNP. Mezi oceněnými bylo i pět Východobavorů. Mezi nimi vydavatelka Passauer Neue Presse Angelika Diekmannová (vpravo) převzala řád podle pozdravné deklarace jako „reprezentantka jedné z nejvýznamnějších podnikatelských rodin v Bavorsku” a za své angažmá pro kulturu a porozumění národů v rámci cyklu pořadů „Lidé v Evropě”.