Uslyší nebezpečí

V tunelech na rychlostní silnici S10 Mühlviertlem k české hranici bude instalován na světě jedinečný bezpečnostní systém Akut, který vyvinula dálniční společnost Asfinag s výzkumníky “Joanneum Research”, napsal deník OÖN. Kombinace „poučitelného” software se speciálními mikrofony podle něj dodá tunelům spolehlivé a efektivní „uši”. Nyní je zařízení zabudováno do velkých tunelů S10 v obcích Götschka (4436 m), Neumarkt (1968 m), Pernau (268 m) a Lest (545 m). Na S10 bude v tunelech umístěno 126 přístrojů v odstupech po 125 metrech. Při alarmu se na místo, z něhož byl slyšet, automaticky natočí nejbližší kamera. Na S10 budou zařízení stát kolem 1,3 milionu eur. V nadcházejících 30 letech má Akut dostat v celém Rakousku 30 tunelů.
„Speciální mikrofony rozpoznají okamžitě atypické zvuky jako kvílející pneumatiky, nárazy nebo lidské hlasy, a okamžitě alarmují naši nejbližší nehodovou centrálu ve Welsu,” říká v OÖN vedoucí projektů Asfinag Wolfgang Koppensteiner. „Naši pracovníci mohou místo neprodleně uzavřít a vyslat k němu záchranné čety. Všechno běží rychleji než pomocí videosystémů a nouzového telefonického volání.” Akustický alarm má výhodu i v tom, že funguje také při zakouření prostoru, při němž kamery žádnou informaci přinést nemohou. Přesněji také lokalizuje ohrožené osoby. Dva roky trvající pilotní projekt ve štýrském tunelu Kirchdorf na S35 ukázal, že záchranáři mohli být akusticky alarmováni až o dvě a půl minuty rychleji – a u nehod rozhoduje každá sekunda, dodává Koppensteiner. (www.asfinag.at/tunnelsicherheit)

Zrušili posvícení

Dolnofrancká obec Kahl am Main bude letos muset rezignovat na slavnost posvícení, píše deník PNP. Důvodem je žaloba místní rodiny, která odmítá s ním spojený „rámus” po tři dny konce července. „Soud jí dal zapravdu, pořadatel by se musel držet určitých maximálních hranic hluku a ty jsou nastaveny tak nízko, že uspořádání další zábavné poutě s atrakcemi před halou ve středu obce je nerealistické a přesunutí místa konání také nepřichází v úvahu,” uvádí PNP. Bavorský svaz obcí zaznamenává nárůst podobných žalob a sporů, což mluvčí Wilfried Schober přičítá společenským změnám: „Lidé, kteří nechtějí slavit, už nad takovými slavnostmi nemávnou rukou jako dřív, ale trvají na svém právu a říkají, že existuje nějaký předpis a ten se musí dodržovat,” říká.

Taky znají zastavárny

„Také v německých zastavárnách je patrný trend, který se v USA a zejména v Anglii už dlouho stará o obří obrat obstarávání hotových peněz podle tisíciletého principu zastavování věcí,” píše PNP. Profitují z toho i východobavorské kreditní kanceláře. Jako zástavu akceptují všechno, co má trvalejší hodnotu a v krajním případě se dá dobře prodat, především šperky a drahé hodinky. Některé zastavárny se specializovaly také na starožitnosti, umělecká díla nebo sportovní vozy. Základním „kšeftem” pro většinu z nich jsou ale malé kredity, které ovšem v průměru stále stoupají – před lety byly i skládány zástavy i pod sto eur, dnes jsou v průměru kolem 400 eur.
V Bavorsku má licenci k tomuto podnikání necelých 30 firem, ve východním Bavorsku jsou v Řeznu, Plattlingu a v Landshutu. Jak řekl ředitel řezenské zastavárny Georg Weigl, „jdou” především nejdražší hodinky například od Omegy a šperky a další móda od Cartiera, Hermèse nebo Tiffanyho.

Farářova kuchařka zachránila cenné malby

Chloubou gotického městského kostela ve Steyru byly obrazy na skle z roku 1520. Naposledy byly k vidění v roce 1998, kdy byly zapůjčeny na zemskou výstavu ve Weyeru, ale pak se jejich stopa ztratila, informují OÖN. Amata Grünerová, kuchařka faráře Rolanda Bachleitnera, byla přesvědčena, že obrazy byly převezeny k restaurování do dílen cisterciáckého kláštera ve Schlierbachu, ale tam při všemožných urgencích žádný záznam o takové zakázce nenašli. Paní Grünerová se nevzdala a dál se léta vyptávala po osudu jejich skel. „Loni dostala od nového vedoucího dílem ve Schlierbachu konečně radostnou zprávu – našli je tam, odborně opatrované ve skladě,” uvádí list. Ulrike Knallová ze spolkového památkového úřadu okamžitě souhlasila s tím, aby se okna vrátila do Steyru, kde je chrám právě renovován. „Naštěstí umí být velmi tvrdohlavá,” velebí farář Bachleitner svou kuchařku…

Zima u sousedů: šest mrtvých

V Horních Rakousích se letos staly při lyžování na sjezdovkách či v běžeckých stopách 104 nehody. Spadlo sedm lavin, při nichž tři lidé zahynuli. Celkově si zima na horách této spolkové země vyžádala šest lidských životů. K co nejrychlejším zásahům je proškoleno 37 alpských policistů a sedm horolezců kolem střediska Hochficht, 23 ve Gmundenu a 11 v okrese Kirchdorf. „U lavin jsou rozhodující pro záchranu lidí první minuty – po 18 minutách přežívá jen několik zasypaných,” připomínají OÖN.