V příštím týdnu mají být připraveny k nastěhování v Pergu, Schwertbergu, Ottensheimu, Kremsmünsteru a v Paschingu. Na ploše 800 až 1500 metrů čtverečních má mít místo vždy až 50 osob. Tato zařízení chce v Horních Rakousích ve vlastní péči umístit i spolková vláda – v příštích dnech v Mondsee a v Ohlsdorfu, každé pro sto lidí. Stovka míst je plánována také na pozemek kasáren v Hörschingu, kde ale musí dořešit oddělení od vojenského provozu. Kromě obytných mají být i zvláštní kontejnery pro technické zázemí, správu, sprchování, WC a mobilní kuchyni. „Pro zimní období musí být objednány ještě speciální střechy, protože sníh by mohl plochou krytinu poškodit,” říká v deníku Ekber Gercek z Lidové pomoci. V létě jsou prý buňky klimatizovány. V Horních Rakousích bylo k sobotě ubytováno na náklady země 6560 běženců. O dalších 643 osob v této spolkové zemi pečuje ministerstvo vnitra.
Zemský hejtman Burgenlandska Hans Niessl by chtěl nasadit k pomoci zvládnout nápor běženců armádu. Zástupci vojáků ale míní, že péče a transporty azylantů nejsou úkolem armády.
U St. Pöltenu zastavili v sobotu nákladní auto s 86 běženci. Převaděč prozatím utekl.
Azylanti lavinovitě přibývají i v Bavorsku. Nedávno oznámila policie v Pasově zadržení 49 osob přepravovaných v jediném Fordu Transit, píše PNP. Úřady už si neví rady, kam uskladnit všechna vozidla zadržená převaděčům. „První transportér byl zajištěn 27. května. Od té doby přibylo do čtvrtka dalších 111, jen během středy a čtvrtka sedmnáct,” uvedl list (foto). Dosud si jen dvanáct ze 112 vlastníků tato auta po jejich uvolnění zase vyzvedlo, a téměř denně přibývají nová. Parkoviště policie je už dávno zaplněno, pronajaté od okresního úřadu také, a orgánům nezbývá než další automobily převaděčů nechat stát na ulici před budovou.
Rekordní „ohřevy”
V dolnofranckém Kitzingenu zaregistrovali v pátek znovu celoněmecký teplotní rekord 40,3 stupně Celsia. Zopakovala se tak hodnota z 5. července, nejvyšší od začátku zaznamenávání teplot v roce 1881, uvedla PNP.
Čtyřicetistupňová vedra zvedla v Bavorsku i hladiny ozonu. Do pátečního podvečera překročila jeho koncentrace ve čtyřech místech kritickou hranici 180 mikrogramů na kubík vzduchu, sdělil bavorský zemský úřad pro životní prostředí v Augsburgu. Nejhorší situace byla odpoledne v Aschaffenburgu, kde naměřili 217 mikrogramů. V hornobavorském Andechsu to bylo 204, v Kleinwallstadtu 198, v Erlangenu 194 mikrogramů.
Když klopýtne velbloud…
51letý turista z Bádenska-Württemberska si zaplatil u mnichovské cestovky plavbu po Nilu a zúčastnil se fakultativního výletu včetně svezení se na velbloudu. Zvíře klopýtlo a vzepnulo se, muž spadl a zlomil si žebro. Protože se podle vlastních údajů po zbytek dovolené nemohl hýbat, zažaloval kancelář o 3400 eur bolestného a náhrady škody. Velbloudář neudělal nic, aby pádu zabránil, odůvodnil žalobu.
Soud ji ale zamítl s odůvodněním, že kdo si sedne na velblouda, musí počítat s tím, že spadne. Žalobce neřekl, co měl velbloudář udělat, aby vzepnutí svého zvířete zabránil – ostatně ani netvrdil, že by provozovatel nějakým způsobem sám aktivně k nehodě přispěl. „Soudkyně proto uzavřela, že se pouze projevilo nebezpečí, které vychází ze zvířete,” napsala PNP.
Hvězda vaří pro špitál
Manfred Ahorner (46) z Pergu se po vyučení rychle zařadil mezi nejlepší rakouské kuchaře – pracoval ve vybrané kuchyni zámku Fuschl, v hotelu Imperial ve Vídni i ve špičkových „čepicových” restauracích v zahraničí, píše deník OÖN. Před patnácti lety se ale rozhodl nechat „extrémního stresu špičkové gastronomie” a stal se šéfkuchařem v linecké úrazové nemocnici.
„Bez stresů to samozřejmě není ani tady, ale pracovní doba je regulována a to se mi líbí,” říká. Pod jeho vedením kuchyně připravuje denně asi 600 porcí. „Je to velká výzva, protože vaříme 365 dnů v roce pro naše pacienty a kolegy zaměstnance a při tom musíme zohledňovat nejrůznější diety,” uvádí. Užívají mnoho produktů biozemědělství a nakupují především regionální potraviny. I díky tomu získala letos v červenci nemocnice rakouskou značku přívětivosti k životnímu prostředí.
Ahorner připomíná svázanost přísnými normami přípravy pokrmů, ale v rámci povolených možností se prý stále snaží jídla vylepšovat podle nových trendů, například i „veganských”.
Přiznává, že nemocniční kuchyně lásku špičkového kuchaře k vysoké škole vaření úplně neuspokojuje . Proto se vždy těší na kongresy nebo jiné významné události na klinice. „Při nich jsem odpovědný za catering a mohu se ,technicky vyřádit´,” říká. Také privátně prý využívá každé příležitosti chopit se lžíce. „O víkendech je samozřejmé, že vařím doma,” tvrdí. Ještě raději ovšem bere do ruky grilovací kleště, hlavně na jaře prý nezná nic hezčího než rozdělat oheň a pustit se do toho…
„Z této vášně se také rozhodl v roce 2013 zúčastnit se mistrovství Rakouska v grilování. Spolu s kolegy z nemocnice ve Štýrském Hradci, jeho švagrem a sestrou získali hned napoprvé druhé místo. S tím se nechtěl spokojit a loni ve stejné sestavě vyhráli volnočasovou kategorii,” uzavírá list.
Klokan za humny
Martin Helmstedt z Vídně v pátek večer při procházce kolem plavebního kanálu v St. Oswaldu u Haslachu objevil klokana, napsaly OÖN. Stál na poli a nebyl plachý, mohl se k němu přiblížit až na deset metrů. Pak kousek poodskočil, líčí Helmstedt v listě. Velitel místních hasičů Joachim Bauer o výskytu zvířete v okolí do té doby nevěděl. Zoopark v Altenfeldenu vzdálený asi 20 km žádného klokana nepostrádá, ale už mu výskyt tohoto hosta hlásili i jiní pozorovatelé. Vedoucí zahrady Barbara Laherová předpokládá, že utekl privátnímu chovateli.