Nov pamtn den bude pipomnat nejen sudetonmeck obti, ale i dal kivdy spojen s nucenm vysdlen, nebo tky lid ze svch domov.K zaveden pamtnho dne na celosttn rovni se v koalin smlouv zavzal kabinet kanclky Angely Merkelov. Podle sask vldy by se ml den vyhnanc pipomnat vdy druhou nedli v z, jako je tomu v Bavorsku a Hesensku.
Pamtn den se v kalendi objev u letos, kdy pipadne na 14. z.

Podle pedstavitel Kesanskodemokratick unie (CDU) by ml pamtn den “pipomnat utrpen obt tku, vyhnn a nucenho vysdlen”. Zrove by ml ocenit vysdlence za jejich pnos pro obnovu Nmecka po druh svtov vlce a zajistit, aby jejich tradice, kter si pinesli ze zem pvodu, zstaly zachovny.

Sask opozice se k zaveden pamtnho dne stav zdrenliv. Podle sociln demokracie (SPD) a Zelench by mla podobnmu kroku pedchzet spoleensk diskuse, kter by se mli zastnit i zstupci eska a Polska. Postkomunistick Levice nvrh zcela odmt, podle n je nevhodn v souvislosti s nsledky druh svtov vlky stavt Nmce do role obt.

Pamtn den pekrucuje djiny, zni z ad Levice

“Jak mme vychzet se svmi polskmi a eskmi sousedy, kdy toto rozhodnut zemskho snmu pekrucuje nae vzjemn djiny?” reagoval pro TK na vsledek hlasovn zemsk poslanec za Levici Heiko Kosel. Podle nj me zaveden pamtnho dne poznamenat i tvrten nvtvu saskho premira Stanislawa Tillicha v Praze.

“Samozejm je sprvn pipomenout si utrpen obt, kter pinesla druh svtov vlka,” ekl dle Kosel. “Nesmme vak zamovat pinu a nsledek. Bylo to nacistick Nmecko, kdo zaal vlku, a to jako tonou a totln vlku proti svm sousedm. A mimodnou silou ji vedlo proti svm slovanskm sousedm na vchod a na jihu,” ekl.