“Vyhnn bylo bezprvm, je bezprvm a zstane bezprvm,” zdraznil na nedvnem Sudetonmeckm srazu v Augsburgu, kter sledovala i zpravodajka MF DNES, bavorsk premir Horst Seehofer.

Nov pamtn den m pipomnat nejen sudetonmeck obti, ale i dal kivdy spojen s nucenm vysdlen, nebo tky lid ze svch domov. Jen v Augsburgu, partnerskm mst Liberce, ije v souasn dob 141 etnik.

K zaveden pamtnho dne na celosttn rovni se v koalin smlouv zavzal kabinet kanclky Angely Merkelov. Podle pedstav sask vldy by se ml den vyhnanc pipomnat vdy druhou nedli v z, stejn jako je tomu v Bavorsku a Hesensku.

Koalice Kesanskodemokratick unie (CDU) a Svobodn demokratick strany (FDP), kter m v saskm zemskm parlamentu vtinu, chce prosadit, aby se nov pamtn den objevil v kalendi u letos. V tom ppad by pipadl na 14. z.

Diskuse by se mli zastnit i ei, k opozice

Podle pedstavitel CDU by ml pamtn den “pipomnat utrpen obt tku, vyhnn a nucenho vysdlen”. Zrove by ml ocenit vysdlence za jejich pnos pro obnovu Nmecka po druh svtov vlce a zajistit, aby jejich tradice, kter si pinesli ze zem pvodu, zstaly zachovny.

Sask opozice se k zaveden pamtnho dne stav zdrenliv. Podle sociln demokracie (SPD) a Zelench by mla podobnmu kroku pedchzet spoleensk diskuse, kter by se mli zastnit i zstupci eska a Polska, kde jsou nmet vysdlenci citlivm tmatem.

Postkomunistick Levice nvrh zcela odmt, podle n je nevhodn v souvislosti s nsledky druh svtov vlky stavt Nmce do role obt.

Po skonen druh svtov vlky bylo z zem eskoslovenska a dnenho Polska podle Schsische Zeitung vysdleno na 15 milion Nmc. Kolem milionu tchto vysdlenc se usadilo v Sasku. V souasnosti v tto nmeck spolkov zemi ije piblin 250 tisc vysdlenc nebo jejich potomk.