„Pracuji 14 hodin denně a za vyprodukování jednoho litru mléka dostanu zaplaceno pouze 29,5 eurocentu,” stěžuje si v bavorských novinách zemědělec z okresu Cham.
A bohužel není jediný, kdo takto doplácí na nízké výkupní ceny mléka. Ještě hůře jsou na tom jeho čeští kolegové, a to bez ohledu na to, zda mléko prodávají v České republice či v sousedním Německu.
„Mléko dáváme do chamské mlékárny Goldsteig a v podstatě jsme za ně loni utržili o 10,5 milionu korun méně než v roce 2014. Rozdíl v průměrné ceně za litr činil meziročně 2,09 Kč, předloni jsme za litr mléka měli 10,20, loni už to bylo necelých 8,20 Kč. Cena mléka loni v létě klesla až na 7,20 Kč/litr. Přes zimu, kdy mléko obsahuje více tuku i bílkoviny, se to zlepšilo. Byly pouze tři měsíce, kdy nešla cena mléka o 6–8 eurocentů dolů. Dokonce šla tentokrát kupodivu cena mléka dolů i v listopadu a v prosinci. Nyní nevíme, co nám zaplatí za lednové dodávky,” říká Jan Hauser, ředitel společnosti AGRO Staňkov.
Jak to bude s výkupními cenami mléka letos, se dozví v pondělí 25. ledna, kdy jede na pracovní setkání s firmou Goldsteig
„Toto setkání se koná každý rok zpravidla v březnu, ale letos už je v lednu. V jednom z bodů jednání se bude hovořit o dodávkách mléka od krav, které nejsou krmené modifikovanou kukuřicí. Budou nám určitě vysvětlovat, jak je to složité s odbytem mléka a výrobků kvůli ruskému embargu,” doplnil Hauser.
Pokud jsou na tom špatně zemědělci, kteří odvádějí mléko do Bavorska, mohou na tom být ještě hůře ti, kteří zásobují české mlékárny. V souvislosti s nízkými výkupními cenami mléka zaregistrovali meziroční ztráty pochopitelně ti, kteří mléko dodávají společnosti Mlékárny Klatovy.
„Loni v červenci to bylo 8,40 Kč za litr, průměrná cena za rok 2015 činila 7,92. Výkupní cena klesla v prosinci na 7,74 Kč, byli jsme v mlékárně a za leden nám zvýšení výkupní ceny mléka neslibují,” říká Václav Kocour, hlavní zootechnik a zástupce ředitele Meclovské zemědělské a. s.
Už loni v červenci měli meclovští producenti mléka výpadek 1 korunu a 57 haléřů na litru oproti stejnému období roku 2014, což bylo v přepočtu mínus 7,85 milionu korun. Meziroční bilance skončila daleko větší ztrátou.
„Raději ani nemluvit! Tratili jsme za loňský rok přes 10 milionů korun, a to jsme mlékárně dodali o 800 000 litrů mléka více než v roce 2014. pokud by z naší strany byla stejně vysoká dodávka jako v roce 2014, činil by meziroční rozdíl mínus 15 milionů korun,” vypočítává zástupce Meclovské zemědělské.
Má ještě vůbec cenu krávy chovat, když je situace, jaká je, a chov nepřináší kýžený zisk?
„Pokud to vezmu z hlediska hospodaření a spočítám prodej mléka mínus náklady, jsme na nule. Ještě bychom měli dostat dotaci, kterou ovšem zatím nemáme, pak bychom byli v plusu ten dvacetník, co přibližně činí dotace na litr mléka. Vámi zmiňovaný německý zemědělec je na tom tudíž daleko lépe než my,” smutně konstatuje.
Podobně na tom je i další zemědělský podnik z našeho regionu, ze kterého putuje mléko také do Klatov.
„Dostává 29,5 centu? To ještě může být za takovou výkupní cenu rád. My jsme zhruba někde na sedmi korunách dvaceti. Tak se pohybuje současná cena mléka a máme informace, že se s ní do pololetí nic moc dít nebude. Loni v červenci jsme dostávali za litr mléka 7,60, pak cena začala padat téměř po desetnících dolů a my jsme byli nejníže na 7,12 Kč, přitom bychom potřebovali, aby byla výkupní cena mléka mezi 8,20 a 8,40,” konstatuje ředitel společnosti ZEAS Puclice Jan Ryneš: „Roční pokles byl zhruba sedm milionů korun, o tolik jsme za mléko dostali loni méně než předloni.”
V Puclicích navíc v žádném případě nepřipadají v úvahu počiny, které se před lety vyskytly Česku v souvislosti s nemocí šílených krav, kdy došlo k rozsáhlému snížení počtu dojnic či dokonce zrušení celých chovů.
„Do budoucna mléko produkovat budeme, musíme to vydržet. Ceny mléka totiž jdou jako po sinusoidě – jednou dolů, jednou nahoru. Doufejme, že se vše změní k lepšímu. S chovem dojnic nemůžeme skončit, neboť děláme velkou investici za přibližně 100 milionů korun. Nyní probíhá výběrové řízení na III. etapu prací, na stáje, které by měly být do konce roku hotové. V prvním čtvrtletí roku 2017 bychom do nich chtěli přestěhovat dojnice,” vysvětluje.
Není riskantní v současné době za známých podmínek dělat tak velkou investici? Je vůbec ještě možné doufat ve zlepšení situace?
„Investici máme rozjetou a Nelze od ní utéct, na jakékoliv změny je pozdě. Myslím si, že ve zlepšení doufají všichni. Alfa a omega toho všeho je, myslím si, ruské embargo. nelze v této chvíli odhadnout, jakým směrem se bude ubírat trh. Sice prý přijde nějaká dotace, ale jsou to minimální částky, které se zmiňují,” zakončuje ředitel ZEAS Puclice Ryneš a optimisticky dodává: „Lepší časy přece musejí opět přijít!”