Podle něho je Země nepozorovaně bombardována každou hodinu tisíci malými meteority. „Statisticky nahlédnuto je Bavorsko díky nim každým rokem o sedm kilogramů těžší,” poznamenává PNP. Na území SRN byl pozorován pád třiceti, které byly následně nalezeny. 17 dalších kosmických poslů bylo objeveno náhodně.
Nyní zjištěný meteorit od Dachau od roku 2020 přijde do chystaného Přírodního muzea Bavorska.
Země milovníků psů
V hornorakouských domácnostech je hlášeno 47 495 psů. Víc jich je jen v Dolních Rakousích – 109 100, a ve Štýrsku – 52 788. O jaké jde rasy, statistika neeviduje, ale linecký deník OÖN rozebral čísla z Lince, Welsu, Steyru, Riedu, Pergu a Gmundenu a zjistil, že s odstupem nejvíc je kříženců. U „čistých” psů je nejpočetnější čivava – a po ní německý ovčák. Třetí nejoblíbenější je malý chytrý maltézský pinč, prý ideální pro obyvatele měst, čtvrtý zlatý retrívr, pátý labrador a šestý jorkšírský teriér.
Sběratel rekordů
Rudi Dietl z Feldkirchenu u Straubingu je mužem rekordů. Před dvěma roky upekl s kolegy z obce největší pizzu světa – sedm týdnů připravovali těsto, které pak umístili do obřího pekáče a obložili 800 kolečky salámu, 300 plátky šunky, 50 kg rajčat, 80 kg sýra, 10 kg papriky a deseti kilogramy další zeleniny. Pak své dílo pekli půldruhé hodiny. Mělo 6,38 metru v průměru. Rozřezali je na asi 700 porcí. Loni vyrobili gigantickou cukrovou vatu, která se rovněž dostala do Ginnessovy knihy rekordů. Byla dlouhá 5,45 metru a natáčeli ji na kovový prut ve speciálně upraveném přívěsu ze 70 kilogramů cukru dvě a půl hodiny. Deník o pokusech informoval.
Tentokrát ve čtvrtek odpoledne se Dietlovi podařil další údajný rekord: jeho čtyři automechanici vyměnili kola malého automobilu za 1:12,13 minuty. Pokus zaznamenávala televize Kabel 1.
Že by to byla výzva pro šikovné jihočeské automechaniky?!
Operují ambulantně
V bavorských nemocnicích se počet ambulantně provedených operací od roku 2002 zvýšil téměř na čtyřnásobek – ze 61 000 na loňských 240 000, píše deník PNP. Počet zákroků s hospitalizací stoupl za dvanáct let z 2,7 milionu na 2,9 milionu. Z toho byla třetina operací. Hlavní příčinou růstu ambulantních operací je podle statistického úřadu změna účtování pojišťoven – v roce 2004 byly zavedeny tzv. paušály, které tlačí nemocnice k ošetřování pacientů co možná nejrychleji a s co nejmenším personálem. Ministerstvo zdravotnictví přičítá růst počtu zákroků s hospitalizací stárnutí obyvatelstva a medicinskému pokroku například v anesteziologii, který umožňuje operovat pacienta i ve značně vyšším věku než ještě před několika málo lety.
Méně obětí na silnici
Na bavorských silnicích přišlo letos o život 404 lidí, výrazně méně než loni. Je to zejména díky létu – během července a srpna bylo mrtvých sto proti loňským 167. Usmrceno bylo 44 mladých řidičů, o pětinu míň než loni, a 96 motorkářů, o 14 procent méně. Celkově loni zahynulo v Bavorsku při nehodách 680 lidí, což byl druhý nejnižší stav od počátku záznamů v roce 1954.
Zvětší si přírodu
K prvnímu listopadu se v Národním parku Bavorský les rozšíří plocha, na kterou už člověk nebude mít žádný vliv, o dalších 316 hektarů, napsal včera ve svém internetovém vydání pasovský deník Passauer Neue Presse.
„Komunální výbor národního parku na čtvrtečním zasedání v Muzeu skla ve Frauenau jednomyslně odsouhlasil návrh správy parku na letošní vyhlášení nových chráněných zón,” uvádí list.
Rozvíjí, že při tom „ještě nejde” o zhruba dva tisíce hektarů ploch ve vysokých polohách, o které se v poslední době vede bouřlivá diskuse. „Ty budou projednávány až v příštím roce,” píše deník.
Ve včera schválené úpravě se jedná o areál smíšeného horského lesa v blízkosti Buchenau, složený zhruba ze 60 procent ze smrků a ze 40 procent z buků a hraničí s již vyznačenými chráněnými zónami.
„Výbor vedl okresní hejtman z Freyungu Sebastian Gruber, který zastoupil omluveného kolegu, regenského hejtmana Michaela Adama,” uzavírá PNP. Adam se právě v odmítání dalších bezzásahových zón ve vyšších polohách mezi Roklanem a Falkensteinem v poslední době velmi výrazně angažuje. Ministryně životního prostředí Ulrike Scharfová na᠆opak tvrdí, že velká většina komunálních politiků je pro rozšíření.