“My jsme pape!” jsali Nmci v roce 2005. Joseph Ratzinger, kter se narodil na Blou sobotu 16. dubna 1927 v dom svch rodi na Schulstrae 11 ve vesnici Marktl am Inn v Bavorsku, byl vak pedevm “bavorsk pape”.

Nmecko je toti u od ticetilet vlky konfesn zsadn rozdleno mezi piblin stejn velk skupiny katolk a protestant, by poet protestant, rozdlench vak do nkolika crkv, mrn pevauje.

Zcela nejvt koncentrace katolk je prv v Benediktov Bavorsku, kde se pedevm u hranic s eskou republikou v ezenskm a Pasovskm biskupstv bl devadesti procentm, zatmco v celm Nmecku klesla pod ticet procent. Ve Spolkov republice m pslunost k crkvi i velmi konkrtn ekonomickou podobu, vc plat nemalou crkevn da ve vi 8 % dan z pjmu, co znamen, e v sousedstv eskch hranic jsou vrazn nejbohat nmeck diecze.

Katolick vra je jednm ze zkladnch kamen neopakovatelnho spchu Kesansko-sociln unie (CSU) v Bavorsku, kter zde vldne nepetrit uod druh svtov vlky, a je tak celonmeckm uniktem. To, e Bavorsko mlo “svho papee”, pomohlo podle mnohch udren dominance CSU v zemskm parlamentu i v poslednch volbch.

Proto nebylo divu, e kdy se ve stedu louili vc s papeem Benediktem XVI. naposledy na Svatopetrskm nmst, byla tam vidt zplava bavorskch blo-modrch vlajek.

S papeem se pijel osobn rozlouit i bavorsk premir Horst Seehofer s manelkou. “Bavoi jsou tak smutn,” ekl papei pi soukrom audienci Seehofer. S Benediktem XVI. se louila i bavorsk dechovka z Trausteinu, kde Benedikt XVI. navtvoval mstn kolu, kter mu zahrla na Svatopetrskm nmst bavorskou hymnu.

Pape se dom u asi nepodv

Bavoi by jist pivtali, kdyby se pape “na dchod” vrtil do rodn zem, napklad doPasova u eskch hranic, kde pednel na mstn univerzit a kde m zejm nejvce pznivc.

Jene k tomu s nejvt pravdpodobnost nedojde.Benedikt XVI.se po sv abdikaci uchl do papesk letn rezidence Castel Gandolfoa potom do kltera pmo ve Vatiknu. S tm, e by pape na penzi navtvil svoji vlast nebo podnikal jin zahranin cesty, se nepot.

Proto i kdy svou demis pepsal Benedikt XVI. crkevn djiny, zeme pravdpodobn v “emigraci” ve Vatiknu, stejn jako vichni jeho pedchdci.

Posledn audience papee Benedikta XVI.