Německá spolková kancléřka se dnes vydala na obhlídku míst nejhůře postižených záplavami. Začala v těžce sužovaném Pasově (Passau) a pokračovala do Pirny v Sasku (Sachsen) a poté do Greizu v Duryňsku (Thüringen). Zatímco v Bavorsku už začala velká voda postupně opadávat, některé oblasti na východě republiky to nejhorší teprve čeká. Zčásti se tam valí povodeň z Česka.
Při návštěvě Pasova, jehož ulicemi se Angela Merkelová procházela v “lodičkách”, zatímco doprovod místních politiků měl pro všechny případy na nohou gumáky, kancléřka slíbila postiženým okamžitou pomoc ve výši 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Pro Merkelové křesťanské demokraty (CDU) a jejich stranické partnery, křesťanské sociály (CDU) jsou pododně vítaným doplňkem jejich volebního boje. Na podzim Němci hlasují o novém složení Spolkového sněmu.
Peníze jsou určeny oblastem na jihu a východě Německa. Tedy pro Bavorsko, Duryňsko a Sasko. “Jde hlavně o to, aby se peníze nyní vyplatily nebyrokratickým způsobem,” prohlásila Merkelová. Bavoři dostanou z federálního rozpočtu 50 milionů eur a dalších 50 milionů poskytne zemská vláda v Mnichově.
V bavorském Pasově Dunaj už kulminoval a jeho hladina tam velmi pomalu klesá. Dál proti proudu však nadále stoupá. Při nynějších záplavách vystoupala voda v Pasově nejvýše za uplynulého půl tisíciletí. Voda se zastavila ve výšce téměř 13 metrů, čímž byl překonán rekord z roku 1501.
Co všechno voda způsobila, se ale v Bavorsku ukáže, až klesne na normální stav. Každopádně byla ale situace v zaplavených oblastech situace dramatičtější než při posledních velkých povodních roku 2002. “To nejhorší teprve přijde,” řekl místnímu tisku nadporučík Horesten Klapp, který dorazil se 150 vojáky pomoci Pasovským.
Pasov, Řezno (Regensburg) a další města v oblasti, která jsou jinak hrdá na svou malebnou polohu u řek, hlavně Dunaj, Inn a Ilz, nabízela po zaplavení vodou bizarní scény. Pouliční lampy, jejichž horní konce trčely z vody jako bójky, napůl potopené auto, jež stále blikalo a houkalo, tři muže na balkóně jednoho zaplaveného domu v Pasově, kteří popíjeli víno a připíjeli na úspěšnou práci záchranářů pod nimi v ulici.
Obyvatelé řady obcí se musejí obejít bez pitné vody, elektřiny i pevného telefonu. V noci na dnešek se situace vyostřila v Řezně, kde povodeň kulminovala na zhruba 6,80 metru, což by bylo nejvíc za více než 130 let. Obyvatelé bavorského města však ohroženi nebyli “Zásobování elektřinou a pitnou vodou nadále funguje,” uvedla mluvčí radnice. V jedné místní škole bylo preventivně zřízeno nouzové přístřeší s 365 skládacími lehátky.
Ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko lidé v noci na dnešek s obavami sledovali řeku Sálu. Podle odhadů úřadů hrozí tomuto regionu horší povodně než při stoleté vodě z roku 2002. Město Halle se připravuje na nejhorší povodeň za posledních 70 let. Ve městě byly hráze zpevňovány pytli s pískem a systémem mobilních zábran.
Napjatá zůstává situace také v Sasku, včetně města Grimma, kde lze historickým centrem projet jen ve člunu. V lipském okrese bylo evakuováno šest tisíc lidí, protože dál stoupá hladina Labe. Tatáž řeka, přitékající z promáčeného Česka, ohrožuje také Drážďany, kde už byl uzavřen první most pro automobily. Krátce před půlnocí tam hladina dosahovala úrovně 7,08 metru.
V příštích dnech se očekává kulminace na hodnotě kolem devíti metrů. Při katastrofálních povodních v roce 2002 to bylo 9,40 metru. Tehdejší výjevy zcela zaplaveného historického centra města se však zatím neopakují a podle úřadů by se ani opakovat neměly. Město je na povodně už dobře připraveno. Na snímku jsou protipovodňové zábrany u drážďanské Semperovy opery.
Voda zaplavila i ulice Pirny, kde bylo uplynulou noc nutné vypnout elektrický proud. Nikoho ale nenutili k evakuaci, obyvatelé opustili své příbytky jen dobrovolně. K dispozici měli náhradní, nouzové ubytování.
V Míšni (Meißen) je zatopené náměstí ve starém městě a přilehlé ulici. Voda uplynulou noc začala přetékat přes 7,85 metru vysoké ochranné stěny. V nejvíce zasažených místech se lidé ve městě brodili v až metr vysoké vodě.
Míšeňská radnice ale zdůrazňuje, že na vodní pohromu byli úřady i lidé dobře připraveni – po zlých zkušenostech z roku 2002. Dobrá zpráva pro východ Německa je, že dnes na většině míst ustával déšť a mnohde mezi mraky začalo znovu vykukovat sluníčko. V zaplavených oblastech nabízejí pomocnou ruku i stovky dobrovolníků, kteří přejeli z jiných částí Spolkové republiky.
Obyvatelé v Rakousku dnes s obavami očekávají kulminaci Dunaje, který by mohl dosáhnout hladiny ničivých povodních z roku 2002. V Horních a Dolních Rakousích řeka nadále stoupá. Na povodeň se připravuje také Vídeň.
V Rakousku si záplavy doposud vyžádaly dva mrtvé, další dva lidé jsou pohřešováni. Dunaj je v celé zemi nesplavný. Zatím není jasné, zda nově zbudované ochranné protipovodňové zábrany budou v ohrožených oblastech dostatečné, nebo zda voda překoná výšku 11,15 metru a přes hrazení se přelije. Někde mohly déště přinést i zdánlivou idylu – fotografie s dvojící sedící na lavičce a s nohama ve vodě. Jde o jedno jezero ve Štýrsku.
“Půjde zde o centimetry,” uvedla dolnorakouská hydrologická služba. Přesnější předpovědi nejsou k dispozici, neboť v Bavorsku přestala fungovat důležitá měřicí stanice. Obavy Rakušanů nevyvolává jen stoupající voda, ale také odpad a trosky, které proud unáší a které by mohly protipovodňové zábrany poškodit. Situace je podle rakouské armády nevypočitatelná.
Dolnorakouské i hornorakouské úřady již evakuovaly stovky domů v ohrožených oblastech. Zatopen je například historický Melk. Hasiči mezitím zpevňují protipovodňové valy a hráze, které poškodily dlouhotrvající lijáky.
Dunaj ve Vídni stoupá každou hodinu o jeden centimetr, přívalovou vlnu vodohospodáři nečekají. Metropoli před velkou vodou navíc chrání systém kanálů zvaný Nový Dunaj, který byl vybudován v 70. a 80. letech minulého století.