Podle něho musejí bavorští podnikatelé nevýhodu vysokých nákladů vyrovnávat zvýšenou produktivitou výroby, ale ta v minulých letech prakticky nerostla. „Obrat na jednoho zaměstnance byl v Bavorsku v roce 2012 jen dvě procenta nad úrovní 2007, zatím co v Čechách za tu dobu vzrostl o 32 procent,” uvedla PNP.
Kovo- a elektroprůmysl v Bavorsku zaměstnává přes 800 000 lidí a je nejdůležitějším odvětvím v zemi. „Podle svazu zaměstnavatelů vydělávají zaměstnanci v Bavorsku ročně průměrně 51 000 eur, v Sasku 33 334, v Čechách 12 693 eur,” uzavírá pasovský list.

Přitvrdí Bavoři na hranici?

Protože denně jezdí až 1200 lidí nedovoleně přes Bavorsko do Německa, požaduje bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann víc policejní prezence na hranici s Rakouskem a ostřejší kontroly, napsal deník PNP. Jako úspěch ministr vyzdvihl, že toho času v této spolkové zemi je ve vazbě na 500 převaděčů.
Podle policie bylo za první pololetí zadrženo 1420 podezřelých z tohoto přečinu, loni za stejnou dobu „jen” 773. Za celý rok 2014 jich bylo dopadeno 2149, rok předtím 1535. „Když je v malém transportéru nacpáno 45 osob, je to životu nebezpečné. Se ,zbožím člověk´ se dnes nechá vydělat víc než se zbraněmi a drogami,” řekl spolkový policejní prezident Dieter Romann.
Podle předsedy odborového svazu policie Rainera Wendta potřebuje jen Bavorsko na tisíc policistů víc. Kromě toho musí spolková vláda tlačit na ostatní státy Evropské unie a hrozit při tom pevnými hraničními kontrolami. „S námi sousedící státy nesmí nechat běžence jednoduše procházet. Protože to ale dělají dál, potřebujeme stacionární kontroly na německých hranicích,” řekl.
Pro Rakousko podle ministerstva vnitra není znovuzavedení hraničních kontrol „žádnou prioritou”. Daleko naléhavější je „posílit současný systém”, tedy zabezpečení vnější hranice unie a uvnitř schengenského prostoru zesílit kontroly. Speciálně prý má pro ně vyškoleno 1350 lidí. Mluvčí dále zmínil kontroly rakouských orgánů na maďarském území, které ve vlakových spojích z Maďarska přes Rakousko do Německa umožňuje trojstranná dohoda. Nyní rakouská policie kontroluje denně tři až čtyři tyto dálkové trati v Maďarsku.
Příčiny „chaosu v zacházení s uprchlíky v Rakousku” ministerstvo vidí nadále v nedostatku ubytovacích kapacit v jednotlivých spolkových zemích. Týdně je prý třeba 1600 nových, ale země dávají k dispozici jen 600 lůžek. Do konce roku bude podle ministerstva třeba 35 000 míst pro běžence. Šéf policejních odborů Hermann Greylinger si ale přiměřené znovuzavedení hraničních kontrol dovede představit, je to podle něho nápad k zamyšlení. K hranicím je prý třeba přivést rozhodně víc policistů.

Zachraňují v horách

800 členů horské záchranné služby v Horních Rakousích loni vyráželo do hor k záchraně turistů nebo sportovců 314krát. Deseti lidem už pomoci nemohli. 119 lidí se zranilo na sjezdovkách, 89 při túrách. Dobrovolníci horské služby, mezi nimiž je jenom patnáct žen, byli v nasazení celkově 34 218 hodin, napsaly OÖN. Dosud působí z 23 míst. Zemská vláda letos a v příštím roce zainvestuje 450 000 eur do zřízení dalších center.

Přibývá narkomanů

V psychosociální poradně charity v Pasově hledalo loni pomoc 727 narkomanů, o radu přišlo požádat také 57 jejich rodinných příslušníků. „Počet drogově závislých v oblasti Pasova soustavně stoupá,” říká vedoucí poradny Julius Krieg, který se problémem zabývá 25 let. Od klientů „z první ruky” ví, jak situace vypadá. Černá čísla počtu závislých jsou podle něho v tisícovkách. Nikdy jich v Pasově a okolí nebylo víc…
Nejvíc odborníky tíží vzrůstající alkoholismus. Na přímé nebo nepřímé následky pití umírá v Německu kolem 74 000 lidí ročně. U ilegálních drog jsou čísla nižší, ale také alarmující, hodnotí PNP. Loni kriminalisté zaznamenali 1032 mrtvých z předávkování, meziročně o tři procenta víc. Bavorsku patří nezáviděníhodný primát s 252 oběťmi. Je to nejvíc po městských státech Berlín, Hamburk a Brémy.

Myslivci s tlumiči?

Bavorští myslivci by mohli v budoucnu při lovu s dlouhými zbraněmi používat tlumiče. Iniciativu k tomu odstartoval ministr lesů Helmut Brunner v zájmu vylepšení ochrany zdraví, píše PNP. „Byl by to důležitý příspěvek ochránit naše myslivkyně a myslivce před trvalými poškozeními sluchu,” řekl.
Opakované hluky výstřelů by mohly za určitých okolností vést k tinnitusu nebo ztrátám sluchu a ochranná sluchátka na uších nejsou vhodná pro všechny myslivce a všechny způsoby lovu. Tlumič na zbrani má navíc tu výhodu, že chrání nejen uši lovce, ale také loveckých psů, občanů z okolí, turistů. Tlumič u dlouhých zbraní by hluk výstřelu zcela neeliminoval, ale redukoval by jej o 20 až 30 decibelů na přijatelnou míru.
Žádosti o povolení tlumičů mohou myslivci podávat k nižším mysliveckým orgánům, konkrétně při okresních úřadech. „Pro krátké zbraně nebude povolení udělováno,” sdělilo ministerstvo.

„Zaškodili” lovu

Když Josef Krinner, nájemce honitby u Plattlingu v okrese Deggendorf, našel na kraji lesa stržený posed, na kterém čekává na černou, která ztěžuje život zemědělců, nejprve si myslel, že je to dílo nějakého opilce. „Teď ale spíš věří na koncentrovanou akci možná odpůrců myslivosti, aktivistů, ochránců zvířat,” píše PNP. „Mezitím totiž našel ve svém revíru shozené další tři posedy a v sousedním nejméně dva.” List upozorňuje, že jde o zařízení značně těžká, z masivních kmenů, a stabilní. Krinner si není jistý, zda pachatelé nějak nepoškodili i další posedy, a vyzývá kolegy a hlavně děti k opatrnosti při vystupování na ně.

Mistrovství světa šikovných rukou

1189 účastníků z 59 zemí absolvivalo v Sao Paulu dosud největší mistrovství světa řemeslníků, Worldskills. Zápolili v 50 oborech. Rakousko s rekordním počtem 35 soutěžících získalo pět zlatých, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili, píší OÖN. Mezi medailisty jsou i dva Hornorakušané. Marius Goiser z Welsu se stal mistrem světa mezi kameníky, Martin Entholzer z Michaelnbachu (na snímku s pozorovatelem Johannem Feldbacherem) získal zednické stříbro za zlatým Italem společně s konkurenty z Číny, Dánska a Brazílie. V jeho oboru soutěžilo 26 talentů. Oba zlaté chlapce doprovázeli i zaměstnavatelé. „Medaillen for Excellence” získalo dalších šest Hornorakušanů, kteří nasbírali limitní počet kladných bodů. Mezi těmi, kteří na trofeje nedosáhli, byl i svářeč Thomas Käferböck z Greinu. „Asiati byli příliš silní, trénovali na tuhle soutěž čtyři roky,” řekl pozorovatel Markus Aichinger z Waldhausenu.
Zedník Entholzer prohlásil po čtyřech soutěžních dnech, že to bylo nejtvrdších 22 hodin v jeho životě, píší OÖN. Kameník Golser z Gollingu skončil práci o tři hodiny před termínem a jeho šéf Norbert Kienesberger pěl na místě chválu, že pro něho je jeho zaměstnanec nejlepší ze všech. O medaili prý možná přišel tím, že zapomněl vygumovat pomocnou linku na zhotovovaném díle…
O uspořádání evropských Euro-Skills v roce 2020 se chce ucházet Štýrský Hradec. Náklady odhaduje na deset milionů eur a očekává 60 000 návštěvníků.

Deficit nemocenské

Zdravotní pojišťovny v Rakousku očekávají letos deficit 129,3 milionu eur, píší OÖN. Minulý rok ještě uzavřely s přebytkem 88 milionů. „Šéf jejich svazu Peter McDonald přičítá propad klesajícím příjmům kvůli rostoucí nezaměstnanosti – 33 000 lidí bez práce navíc je propad 50 milionů – a stoupajícím výdajům především za léčiva,” uvedl list. „Ceny léků narostly o 7,2 procenta, dvojnásobně víc než příjmy z pojistného.” Největší mínus budou mít ve Vídni (asi 74,6 milionu), pojišťovna zemědělců naopak očekává přebytek 53 miliony.