Nmecko mon bude muset prodlouit provoz nkterch svch jadernch elektrren po roce 2022, pokud se nepoda vas vybudovat vysokokapacitn penosov trasy ze severu na jih zem. Problematick je pedevm zajitn dodvek elektiny do Bavorska, kde se nachz mnoho podnik s energeticky nronou vrobou. Bavorsk vlda vak nesouhlas se stavbou veden vysokho napt pes sv zem.

Nmecko po havrii japonsk jadern elektrrny Fukuima v roce 2011 rozhodlo o pedasnm uzaven vech jadernch elektrren v zemi. Jadern zdroje by mly pestat dodvat elektinu do st nejpozdji v roce 2022. Jejich vkon by mly nahradit obnoviteln zdroje energie.

Byznysovou rubriku Hospodáských novin najdete také na Facebooku.

Zatmco jadern elektrrny stly pedevm v prmyslovch oblastech jinho Nmecka, vtina elektiny z obnovitelnch zdroj se vyrb na severu zem. St ze severu na jih Nmecka vak nejsou dostaten robustn, take st elektiny do Bavorska proud pes esko. et politici i energetici dlouhodob upozoruj, e tyto petoky vrazn zatuj eskou penosovou soustavu a ohrouj jej stabilitu. Praha se sna petoky omezit i vstavbou transformtor na hranicch.

“Pokud se nepoda do chvle plnovanho odstaven jadernch elektrren postavit veden v Nmecku, me to skonit tak, e zstanou v provozu i nadle,” ekl tdenku Der Spiegel zemsk ministr ivotnho prosted lesvicka-Holtnska Robert Habeck. Politik zvolen za Zelen proto vyzval nmeckou kanclku Angelu Merkelovou, aby prosadila urychlen vybudovn naplnovanch penosovch tras.

Nmecko chce vce zdanit uheln elektrrny. Nkter spolkov zem jsou proti – tte ZDE

Obavy z prodlouen ivotnosti jadernch elektrren zaznvaj i ze sociln demokracie (SPD), kter je soust nmeck vldn koalice. “Bez novch penosovch tras potee brzy do jinho Nmecka pli mlo elektiny. (Bavorsk premir Horst) Seehofer zejm douf, e ten vpadek nahrad prodlouenm provozu jadernch elektrren,” ekl Nils Schmidt z bdensko-wrttembersk organizace SPD.

Krom jadernch elektrren by mohla chybjc elektinu dodat na jih Nmecka i bavorsk paroplynov elektrrna v Irschingu. Jej provoz vak nyn nen rentabiln, take by vroba v n vyadovala poskytnut veejn podpory, co by vedlo ke zdraen elektiny pro spotebitele.

Bavorsk vlda zpotku stavbu penosovch st ze severu na jih Nmecka podporovala, po masivnch protestech obyvatel z okol plnovan trasy pak zaala vystupovat proti n. Msto stavby zhruba 60 kilometr veden od hesensko-bavorsk hranice k bavorsk elektrrn Grafenrheinfeld nyn poaduje stavbu 150 kilometr veden pes zem Bdenska-Wrttemberska, kter by se tam napojilo na u existujc penosovou soustavu.