V Německu vzniknou zařízení umožňující rychleji odmítat běžence 

Německo vytvoří speciální zařízení pro registraci uprchlíků, aby urychlilo repatriaci těch lidí, kteří nemají šanci získat v zemi azyl. Zpřísní také podmínky vyplácení dávek pro běžence. Dnes se na tom při jednání v Berlíně dohodli šéfové německých vládních stran, tedy kancléřka Angela Merkelová, vicekancléř Sigmar Gabriel a bavorský premiér Horst Seehofer.

“Vytvoříme speciální zařízení pro posuzování případů těch běženců, kteří pocházejí z bezpečných zemí. Azylové řízení se díky tomu zrychlí,” řekla Merkelová na tiskové konferenci po jednání. Uprchlíci ze zemí, které Německo označuje za bezpečné, mají jen minimální šanci azyl získat.

Kancléřka také uvedla, že uprchlíci budou mít nárok na sociální dávky teprve v okamžiku, kdy podají žádost o azyl. Dosud Německo vydávalo dávky od okamžiku vstupu běženců do země. Vláda už dříve schválila, že většina dávek bude poskytována ve věcné podobě místo přímo v penězích.

“Dohodnutá opatření mají sloužit tomu, aby imigrace probíhala organizovaně. Rychle se zjistí, kdo nemá perspektivu setrvat v Německu, a tito lidé budou vráceni do země původu. Díky tomu bude místo pro ty, kdo zde budou moci zůstat, což je většina uprchlíků, kteří k nám nyní přicházejí,” doplnil Gabriel.

Rozhodování o azylu v nově vytvořených střediscích bude probíhat ve zrychleném režimu. “Jeden týden potrvá úřední rozhodnutí, pokud se proti němu žadatel o azyl odvolá, soud definitivně rozhodne za další dva týdny,” řekl Seehofer. “Zjednoduší to repatriaci běženců. Nyní je vracíme do země původu poté, co v Německu strávili více než rok a vytvořili si zde sociální kontakty, takže cesta do země původu je pro ně obtížnější,” doplnil.

Registrační střediska nebudou mít charakter vězeňských zařízení, běženci se však budou muset zdržovat na území okresu, v němž se středisko bude nacházet. Pokud tuto povinnost poruší, přijdou o nárok na sociální dávky. Při druhém prohřešku bude automaticky následovat nucený návrat do země původu.

Registrační střediska nahradí tranzitní zóny, o jejichž zavedení usilovala bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Podle bavorských představ se mělo o žádostech běženců o azyl rozhodovat přímo na hranicích, aby je bylo možné odmítnout, ještě než vstoupí na německou půdu. S návrhem ale nesouhlasila sociální demokracie (SPD), obávala se, že by v takovém případě bylo nutné vybudovat na německých hranicích plot nebo podobnou zábranu.

Bavorsko v současnosti nese hlavní zátěž uprchlické krize, protože přes rakousko-bavorskou hranici přichází většina běženců hledajících azyl v Německu.

Do Německa podle údajů ministerstva vnitra dorazilo letos 758.000 uprchlíků, jen v říjnu jich bylo 181.000. Vláda očekává, že za celý rok vstoupí do země milion běženců, neoficiální údaje uvádějí až 1,5 milionu. Nejvíc běženců dosud pocházelo ze Sýrie, velmi početné jsou také skupiny Albánců, Afghánců, Iráčanů a Kosovanů. Občané Albánie a Kosova však mají jen minimální naději, že azyl v Německu skutečně získají, protože Berlín považuje všechny balkánské státy za bezpečné.