Mete to pojmout jako nvtvu turistickho ke, nebo jako prohldku jednoho z nejromantitjch zmk na svt. Neuschwanstein je kadopdn mstem, kter nenech chladnm zejm vbec nikoho. Jeho pohdkov silueta korunovan vncem v je notoricky znm a poslouila napklad Waltu Disneymu jako inspirace pro zmek Snhurky. Pi vprav na jeden z nejnavtvovanjch zmk svta se vak muste obrnit trplivost.

Divadlo pro jednoho divka

Neuschwanstein objevte nad bavorskm mstekem Fssen, zhruba sto kilometr od Mnichova a nemuste mt obavy, e byste ho nenali. V sezon ho denn navtv v prmru 6 000 lid a odjeho zpstupnn veejnosti u ho vidlo vc ne edest milion nvtvnk. Prvn frontu vystojte pi pjezdu na odstavn parkovit, druhou na vstupenky a tet na prohldku. Uprvn pohled na vysokou sklu, na n se zmek ty, vmale v as vynahrad.

Pro stavbu svho zmku si Ludvk II. vybral skuten psobiv msto. A pitom mu nelo o to blsknout se ped nvtvami nebo honosn reprezentovat. Podivnsk krl stavl zmky vhradn pro sebe. Budoval je v mlo pstupnch mstech bavorskho krlovstv a utkal do nich ped lidmi, aby se v romantickm prosted oddval svm snm o stedovku a germnskch mtech.

Krlova fobie z lid byla ostatn vyhlen. Nejene se odmtal astnitjakchkoli veejnch ceremoni, ale postupem asu situace dospla tak daleko, e v divadle, kter se rozhodl navtvit, nesml bt krom nj jedin divk. Takovchto privtnch pedstaven se pro nj odehrly vc ne dv stovky.

Zmek Neuschwanstein v Nmecku

Zmek Hohenschwangau le pmo naproti zmku Neuschwanstein. Pobvala v nm matka lenho krle Marie Bavorsk.

Krom toho utkal Ludvk II. do Neuschwansteinu ped svou matkou Mari, kter a do sv smrti pebvala na zmku Hohenschwangau, a se kterou neml dobr vztahy. Hohenschwangau stoj vzdunou arou jen nkolik stovek metr od Neuschwansteinu a k prohldce obou zmk mete vyrazit z jednoho parkovit.

Zadluen krl

A popadnete dech po vstupu do prudkho kopce (ppadn se mete nechat nahoru vyvzt korem taenm komi), oteve se ped vmi ndhern vyhldka rmovan z jedn strany rovinou s poli a vesnicemi a ze strany druh strmmi sklami a roklemi.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

I kdy se poloha Neuschwansteinu jev z nvtvnickho hlediska jako naprosto idylick, odbornci neustle sleduj pohyb podlo a u nkolikrt se muselyskaln stny zpevovat. Vlhk klima navc neprospv vpencovm prelm, kter se muskadch nkolik let renovovat.

Ludvk byl vak mylenkou na pohdkov zmek posedl a trval na jeho postaven, akoli stavba, kter zaala roku 1868 (dokonen byla a v roce 1892 ve zredukovan verzi), vyla na est milion marek, co byla v tehdejdob horentn suma.

Nen vak pravda, e Neuschwansteinem krl zruinovalsttn pokladnu, protoe stavbu financoval z privtnchprostedk. Akoli se Ludvk topil v dluzch (byl tak zoufal, e napklad navdl sv slouc, aby vykradli banku a penze mu pinesli), na zmku skuten neetil.

Megalomansk projekt

Akoli se pi jeho stavb inspiroval stedovkm hradem Wartburg a pedevm operami svhovelkho oblbence Richarda Wagnera, Neuschwanstein poskytoval Ludvku II. veker mysliteln pohodl a pepych. Na stavb zmku pracovaly ti stovky dlnk a stavlo se i v noci za svitu lamp. Spotebovalo se 465 tun salzburskho mramoru, 1 550 tun pskovce a tm pl milionu cihel.

Ve vech vce ne dvou stech pokojch krlovskho zmku se potalos centrlnm horkovzdunm topenm. Tekla zde tepl a studen voda a toalety mly automatick splachovn. Slouc pivolval krl elektrickm zvonkem a ml sem dokonce zaveden i telefon. Jdla se z kuchyn pepravovala vtahem.

Pokud se rozhodnete vystt si frontu na vstupenky a prohldku (mete si koupit i audioprohldku v etin) a mte jen trochu smysl pro romantiku, interir zmku vs ohrom. Jen na krlov posteli pracovalo 14 ezb vc ne tyi roky, a a uvidte jej zdobnost, pochopte pro.

Skuten fascinujc dojem vyvolvaj trnn a hudebn sl,vyzdoben obrazovmi cykly. U krlovy pracovny dokonce objevte i malou umlou jeskyni, kter vznikla opt z rozmaru pomatenho panovnka. Hlavnm motivemje labu, kterou ml v erbu rod Schwangau, za jeho nslednka se Ludvk II. povaoval, a kter je navc symbolem istoty.

Zmek Neuschwanstein v Bavorsku, v poped most Marienbrcke

Zhadn smrt v jezee

Krl si ale svho vysnnho zmku pli neuil, protoe jeho duevn choroba se neustle horila a v roce 1886 musel bt zbaven svprvnosti. Stalo se tak pot, co komise odbornk vyslechla osoby z jeho okol a vyhotovila posudek, ze kterho jasn vyplvalo, e krl je “pomaten.” Jeho podivnsk chovn se projevovalo u ve velmi tlm vku a bylo nejsp podmnno i ddinou zt, protoe duevn choroba propukla i u jeho bratra.

Ludvk napklad odmtal podizovat se stdn dne a noci, take vstval v osm veer, kdy posndal, kolem druh v noci obdval a k rnu veeel. Postupem asu se u nj zaaly objevovat nesmysln zchvaty vzteku, netajil semyslem skoncovat se ivotem, trpl halucinacemi a nesnesl, aby se na nj kdokoli dval, take lid pi rozhovoru s nm museli uprat zrak na podlahu. Svmu sluebnictvu dval nesmysln pkazy a chtl napklad, aby zadili, aby msc svtil v jeho lonici a nikoli na nebi.

Po vyhotoven psychiatrickho posudku zbavil soud krle svprvnosti a ustanovil mu dva opatrovnky. Komise ho odvezla z Neuschwansteinu do zmku Berg, kde ho pevzali do pe oetovatel. Druh den krl po mnoha letech posndal rno a dopoledne byl se svm psychiatrem na prochzce. Ten mu slbil i prochzku veern a protoe se krl choval klidn, lka odmtl doprovod dalho personlu.

Kdy se vak mui nevrtili ani po dvou hodinch, zaalo ptrn a po dalch tyech hodinch byly objeveny jejich mrtvoly v jezee. Zatmco krlovo tlo neneslo dn znmky nsil, obliej psychiatra byl pokraban a na krku ml znmky krcen. Nikdo nev, co se doopravdy stalo, ale pedpokld se, e se krl chtl utopit a psychiatr se snailmu v tomzabrnit. Pi nsledn potyce tak nejprve Ludvk utopil jeho a pak sm sebe.