Nov dlnice, zrekonstruovan centra mst, pod zem nov kanalizace a optick kabely na rychl internet. A k tomu vemu vhody z dob socialismu, jako teba bezplatn kolky. Tak vypad vchodn Nmecko (bval NDR), na nm jsou na prvn pohled vidt obrovsk subvence, kter jet dnes, vc ne dv desetilet po sjednocen, putuj ze zpadu na vchod zem.
Celkov stka u peshla dva biliony eur, tedy pes padest bilion korun, pro pedstavu asi 40 dnench eskch sttnch rozpot. Vedle “solidrn dan”, kterou plat kad Nmec ve vi 5,5 procenta z dan z pjmu, jsou tu i pspvky v rmci nmeckho systmu “finannho vyrovnn” mezi bohatmi a chudmi spolkovmi zemmi.
Te se dv ze t zem, kter nejvc pispvaj do rozpot dvancti chudch st Nmecka, Bavorsko a Hesensko, vzbouily. A oznmily, e do konce nora podaj k nmeckmu stavnmu soudu alobu proti souasnmu systmu perozdlovn. Maj podle nmeckch analytik pomrn velkou anci, e uspj.
Co mm ct vlastnm obanm?
Trnem v oku jim je pedevm Berln, kter nejen e dostv ron do svho rozpotu ti miliardy eur (asi 75 miliard korun), ale jet pat k nejzadluenjm spolkovm zemm Nmecka s dluhy pes 60 miliard eur. “V Berln si klidn zavedou matesk koly zadarmo, ale my na n ve svm rozpotu nemme,” nechal se v pondl slyet ministersk pedseda Hesenska, kesansk demokrat Volker Bouffier. “Co j mm pak jako pedseda zemsk vldy kat vlastnm obanm?” dodv.
Na pondln schzce se svm bavorskm protjkem Horstem Seehoferem ze sestersk CSU se po roce marnch snah pesvdit dal spolkov zem ke zmn systmu rozhodli konat. “Ukzalo se, e dal jednn nemaj smysl,” prohlsil Seehofer s tm, e jeho zem u nadle odmt platit na he hospodac spolkov stty Nmecka. “Platme pes ti miliardy eur, co je polovina vekerch pspvk,” uvedl Seehofer.
“Neznamen to, e bychom nechtli bt solidrn,” dodal politik, kter bude letos na podzim bojovat v zemskch volbch o udren se v ele desetimilionovho Bavorska. Volebn souboj ostatn ek letos i Hesensko. Nejen levicov opozice, ale i nmet komenttoi tvrd, e si oba pravicov premii chtj bojem za penze svch daovch poplatnk udret pozice v ele zemskch vld.
“Jsme slun lid, nekme, e nebudeme platit vbec nic,” tvrd hesensk premir Bouffier, ale souasn dodv, e by to mlo bt o dost mn ne dnes. V rmci “sjednocen ivotnch podmnek” plat Bavorsko z piblin sedmi a pl miliardy eur, je se mezi bohatmi a chudmi spolkovmi zemmi perozdluj, kolem 3,7 miliardy. Hesensko asi miliardu a pl.
Proti sjednocovn
To je podle Seehofera nejen nepimen mnoho, ale zrove to vede podle Mnichova na stran pjemc k pltvn. Za jeden z pkladuvd nov berlnsk letit Schnefeld, jeho oteven se u nkolikrt oddlilo, je stle vnedohlednu a stavba se astronomicky prodrauje.
Za sv jednn si Bavorsko a Hesensko u vyslouily tvrdou kritiku svch koleg, samozejm pedevm tch na vchod Nmecka. “Nemm pro takovou alobu dn porozumn. Opt nkdo sz na rozdlovn Nmecka msto solidarity,” nechal se u ped asem slyet premir nejchud spolkov zem Meklenburska-Pednho Pomoanska, sociln demokrat Erwin Sellering.
Plny Bavorska a Hesenska nabourv tet velk pispvatel, kterm je spolkov zem Bdensko-Wrttembersko. Tam je u moci koalice socilnch demokrat a Zelench, je se odmtla k alob pipojit. Avak i tato zemsk vlda dodala, e pokud by mohla odvdt do chudch st Nmecka mn, bude rda.