“Litujeme, e povlenm vyhnnm, jako i nucenm vysdlenm sudetskch Nmc z tehdejho eskoslovenska, vyvlastovnm a odnmnm obanstv bylo zpsobeno mnoho utrpen a kivd nevinnm lidem, a to i s ohledem na kolektivn charakter pisuzovn viny,” zopakoval neas pas z esko-nmeck deklarace z roku 1997, kterou podepsal nmeck kancl Helmut Kohl a tehdej esk premir Vclav Klaus.

Neas tak vyzdvihl pnos Nmc pro pedvlen hospodsk a kulturn rozvoj eskoslovenskho pohrani a piznal, e je mon napravit “jen velmi mlo patnho, co se v djinchstalo”.”Hledn spolen interpretace djin poskytne morln satisfakci, pedvlen majetkov pomry vak nen mon obnovit,” zdraznil esk premi.

Za jeho proslov se mu od ptomnch dostalo potlesku vestoje. “To vyjden ltosti tkajc se utrpen sudetskch Nmc, jejich ztrty domova, majetku, pbuznch, bylo velmi hodn cty. To jsme neoekvali. Muste brt v potaz i vnitropolitickou situaci v esku, kter nen jednoduch po nedvn prezidentsk kampani. Moje oekvn jsou dalece pekonna,” ekl novinm bavorsk premir Horst Seehofer.

Podobn se vyjdil i nejvy pedstavitel sudetskch Nmc Bernd Posselt, podle nho el Neas svm projevem dl, ne v minulosti prezident Vclav Havel. Neas sev projevu soustedil na spolenou identitu Bavorska a eska a pipomnl vzjemnou historii a kulturn vazby obou sousednch zem a jejch obyvatel sahajc a do stedovku.

Bavort pedstavitel s Neasovou nvtvou spojovali velk oekvn. Pedsedkyn mnichovskho parlamentu Barbara Stammov jeho projev oznaila za “historickou chvli v bavorskm zemskm snmu”.

Veee s Posseltem

U ve stedu se Neas seel se Seehoferem. Oba politici se dohodli, e ministert pedsedov R a nejvt nmeck spolkov zem se budou schzet pravideln jednou ron. Seehofer by ml jet letos znovu navtvit Prahu.

Seehofer jako patron odsunutch sudetskch Nmc odmtl komentovat vyostenou debatu o sudetonmeck otzce v nedvn esk prezidentsk kampani. Prv podpora bavorskch politik poadavkm sudetskch Nmc na zruen takzvanch Beneovch dekret, ktermi byla nmeck menina po vlce zbavena obanskch a majetkovch prv v eskoslovensku, v minulosti kalila esko-bavorsk vztahy.

Podle Seehofera i Nease sevak dky poslednm kontaktm na nejvych mstech vzjemn vztahy obou soused normalizovaly a dostaly se na standardn rove. Po mnichovskm jednn Neas v doprovodu bavorskho premira zavtal do pamtnku na mst nkdejho nacistickho koncentranho tbora v Dachau, kde poloenm vnc uctili pamtku obt tohoto lgru.

Pietnmu aktu v Dachau byl ptomen i Bernd Posselt, kter se na Seehoferovo pozvn veer zastnil i veee na Neasovu poest.