To je přílišná zátěž. Žádáme proto spolkovou vládu, aby se držela ústavy a počet uprchlíků omezila. Bavorsko očekává účinné postupy, jako je důsledná ochrana hranic. V opačném případě se obrátíme na Ústavní soud. S přátelskými pozdravy Horst Seehofer.

Tolik v kostce znění šestistránkového dopisu, který poslal do Berlína předseda vládní CSU, jež sedí v kabinetu se spřízněnou CDU a sociální demokracií SPD. Psaní, zveřejněné v pátek, popisuje útrapy, které prožívá Bavorsko, spolková země zvyklá na pořádek a klid. Zároveň je dopis svědectvím o tom, do jaké pasti se Německo – kvůli přílišné vstřícnosti a malé prozíravosti – momentálně dostalo.

Dopisy nejsou určené k veřejné diskuzi, reagovala kancléřka Merkelová. V ruce má čerstvé vládní usnesení, jehož součástí je úprava, která dočasně zakazuje příchod rodinných příslušníků uznaných žadatelů o azyl. To je ovšem Seehoferovi málo – žádá tvrdý strop pro počet nově příchozích a účinná opatření na německých hranicích. Tedy kroky, které kancléřka odmítá, a jichž se proto vlivný Bavořan hodlá domáhat soudní cestou.

Německá veřejnost reaguje na přestřelku poněkud nejednoznačně. Proti Merkelové, zjistil výzkumný institut Insa, se vyslovilo 40 procent dotázaných, kteří volají po jejím odchodu ze státnické funkce. O pět procent více respondentů si naopak myslí, že nejde o selhání a že rezignace není nutná. Zdání, že takové skóre nahrává spíše Seehoferovi, ovšem klame. Rychlý průzkum televize ZDF zaznamenal pád jeho popularity.

V hitparádě nejoblíbenějších politiků klesl bavorský premiér na deváté místo. A postarali se o to právě voliči CDU/CSU. Znamená to tedy, že Angela Merkelová zůstává nedotknutelná, zatímco její protivníci budou dostávat přes prsty? Ano i ne.

Ve hře je důležitá skutečnost, že Německo, z jehož politické scény se vytratilo klasické dělení na pravé a levé křídlo, nemá za šéfku CDU rovnocennou náhradu. Což úplně stejně silně platí i pro Evropskou unii. SPD kancléřku drží a kryje jí záda, protože ví, že bez ní by nebyla u moci. A bavorská CSU? Ta si ve volbách v září 2013 polepšila o 11 mandátů, a třebaže má na jihu spolkové republiky své jisté, ve federálním měřítku je pořád „menší sestrou“, která si nemůže příliš vyskakovat.

Je celkem jedno, jestli spor Seehofera a Merkelové nakonec opravdu skončí před ústavním tribunálem. Podstatné je, že uprchlická krize – příčina a záminka tohoto střetu – nezmizí sama od sebe. Nárazníková pásma Evropské unie nápor uprchlíků nezvládají.

Zavírat hranice, alespoň zatím, Německo z politických a ekonomických důvodů odmítá. Tlak na viditelná řešení ale poroste, a to nejen zvenčí. Volební září 2017 není daleko. A preference pravicověpopulistické Alternative für Deutschland jsou už teď na rekordu.

Čtěte také:

Osobností roku časopisu Time je kancléřka Merkelová

Bohumil Doležal: Vlastenectví nejsou plná kaťata z uprchlíků