Kad, kdo navtvil Bavorsko, se jist setkal s modroblm symbolem Bavorska ve form routov achovnice – modroblm erbem v podob kosotverce. A to hned na mezisttn hranici jako s vlajkou Svobodnho sttu Bavorsko. Pokud ji tam nkdo pehldl, tak se s n zcela jist setkal nkde v prbhu cesty po Bavorsku. Tm v kad restauraci ji lze uvidt i jako paprov ubrus na stole nebo jako ubrousek pod pborem. No a zcela jist ji znaj fanoukov FC Bayern Mnchen. Mlokdo vak v, e tento bavorsk symbol (na kter jsou Bavorci znan pyn) m – jak se dnes s oblibou k – eskou stopu. A dolo k tomu takto:

Kolem roku 1170 se eskmu kneti Bedichu a jeho arpdovsk manelce Albt Uhersk (dcery uherskho krle Gejzy II.) narodila v Olomouci nejmlad dcera Ludmila, kter vela do historie jako Ludmila Pemyslovna. Asi ve svch trncti letech byla provdna za hrabte Albrechta III. z Bogenu, z bavorskho Podunaj, kde je opt znm jako Ludmilla von Bhmen. Pni z Bogenu byli mlad vtv Babenberk. Patili mezi vznamnou bavorskou lechtu a mli vdy zk politick vazby k echm. Svmu manelovi Ludmila porodila ti syny: Bertholda III, Luitpolda a Albrechta IV. Ke konci roku 1197 hrab Albrecht III. zemel na nsledky zrann v kovch vlkch a zanechal vdovu s temi nezletilmi sirotky.

Routov achovnice

O sedm let pozdji, na podzim roku 1204, se Ludnila provdala znovu. Manelem a otmem jejch t syn z pedchozho manelstv se stal bavorsk vvoda Ludvk, v Nmecku pozdji znm pod jmnem Ludwig I. der Kehlheimer. Tuto pezdvku dostal pot, kdy roku 1231 zemel na nsledky atenttu, kter nebyl nikdy objasnn. Dolo k nmu na most ve mst Kehlheim. Rovn on, jako syn Oty I. Bavorskho z dynastie Wittelsbach, patil k pednm bavorskch lechticm. Pro Ludmilu to byla jedna z nejlepch partii v zemi, nebo se na vce ne ticet let stala bavorskou hrabnkou. Pozoruhodn je i skutenost, e Wittelsbachov po dobu takka dvou set let soupeili o moc v Bavorsku prv s hrabaty Windsberg-Bogen.

Podle nepotvrzen legendy chtl Ludvik I. vdovu Ludmilu svst, ta si vak od nho vymnila manelsk slib. Na zclon sv lonice nechala namalovat postavy t ryt, kte se mli stt svdky danho slibu. Svm satkem zskal Ludvk eskho krle Pemysla Otakara I. (strce Ludmily) jako svho spojence ve svch sporech s Babenberky. Ovem i sm Pemysl Otakar nachzel podporu u sv netee.

Erb Oty II., syna Ludmily

Svmu druhmu manelovi porodila Ludmila roku 1206 jeho jedinho syna Otu, pozdji znmho pod jmnem Otto II. Osvcen (der Erlauchte). Nedosplm synm Ludmily z prvnho manelstv se Ludvk stal dobrm otmem. Ti se vak dlouhho ivota nedokali. Posledn Albert IV. z Bogenu zemel 15. ledna 1242 bez potomk, take bohat ddictv bogenskch hrabat pelo na na jeho nevlastnho bratra Ottu a zstalo ve vlastnictv Wittelsbach dodnes. K nmu patil i erb ve tvaru modrobl kosotveren achovnice, kter je dodnes sousti bavorskho sttnho znaku. Jen pvodn vno Ludmily, Krlovsk hvozd na esko-bavorsk hranici, pipadlo roku 1273 v dob panovn Pemysla Otakara II. opt esk korun.

Dvojnsobn vdova Ludmila zaloila na manelovu poest ped branami Landshutu cistercick klter Seligenthal, kam pozvala jeptiky ze slezsk Tebnice. Klter byl zamlen jako rodinn hrobka Wittelsbach. Je zde pohbeno nkolik generac vetn samotn Ludmily, kter v kltee strvila posledn lta svho ivota. Zemela zde 5. srpna 1240.

Klter Seligenthal-Landshut

Potkem 21. stolet se Ludmila Pemyslovna spolu s Ludvkem I. Bavorskm stali postavami historickch romn Ludmily Vakov Cestou krle a Dt z Apulie. Vzpomnka na Ludmillu von Bhmen je dosud velmi iv pedevm v Bavorsku. Jako pramti vech nslednch bavorskch panovnk z rodu Wittelsbach se jej esk stopa geneticky thne a k poslednmu bavorskmu Pohdkovmu krli Ludvku III. (1864-1886), jako i k jeho dosud ijcmu prapravnuku, bavorskmu vvodovi Frantiku. Vce jak 800 let star je i jej stopa v podob modroblho bavorskho sttnho znaku.