Titul zskal Scheuer v Praze v roce 2004. Krom Bavorska a Berlna je mon v ostatnch spolkovch zemch uvat jen eskou zkratku “malho doktortu”, tedy PhDr., podotk FAZ. Scheuer coby jeden z nejvych pedstavitel nmeck vldn strany slbil, e kvli pochybnostem u titul “doktor” ped svm jmnem napt uvdt nebude.

Pochybnosti stran rigorzn prce

“Prvn situace v Bavorsku a Berln je jednoznan. Mohu podle n uvdt titul bez dodatku. Jin (spolkov) zem podobn ustanoven jako Bavorsko a Berln nemaj. Abych zabrnil tm neprovediteln praxi pi uvdn tohoto titulu, rozhodl jsem se ho propt zcela vzdt,” ekl Scheuer denku Bild.

Krom toho Scheuerova rigorzn prce podle nmeckho tisku vykazuje formln nedostatky. Ve sv prci pr pevzal dlouh pase z textu, kter vydala Spolkov centrla pro politick vzdlvn ve spoluprci s Mnsterskou univerzitou, ani by dn uvedl zdroj.

Bavorsk politik tvrd, e pi “detailnm provovn” podklad pro svou rigorzn prci nenael “dn textov dokument Mnstersk univerzity”, ale ujistil, e tuto univerzitu pod o informace tkajc se autorstv a data vzniku” textu.

Politikovu nmecky psanou rigorzn prci s nzvem Politick komunikace CSU v systmu Bavorska v Nmecku vydalo nakladatelstv Books on Demand ze severonmeckho Norderstedtu. V tiri figuruje autor jako “Dr. Andreas Scheuer, MdB”.

etinu nepoteboval, k kolitel

Vedouc rigorzn prce, politolog Rudolf Kuera, listu Frankfurter Allgemeine Zeitung ekl, e je “zcela normln”, e Scheuer prci vyhotovil v nmin. Znalosti etiny pr v takovch ppadech nejsou vyadovny a Scheuer navc v Praze nenavtvoval pednky. Scheuer listu FAZ vzkzal, e nebylo nutn se uit esky, protoe Kuera hovo nmecky.

V komisi, kter se zabvala Scheuerovou doktorskou promoc, byl podle FAZ tak politolog Bohumil Doleal. Ten ale listu ekl, e lenem zkuebn komise nebyl a o cel zleitosti nic nev.

Akademickm titulm Nmci pikldaj velk vznam a v uplynulch tech letech kvli obvinnm z plagitorstv museli opustit vysokou politiku dva nmet ministi. O doktorsk tituly a funkce kvli nesrovnalostem v dizertacch pili nkdej ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg a exministryn kolstv Annette Schavanov.

Dosud nejve postavenou obt plagitorskch afr v Evrop je bval maarsk prezident Pl Schmitt, kter z funkce odstoupil v dubnu loskho roku, kdy mu domovsk Semmelweisova univerzita odebrala doktorsk titul.