ESK POZICE: S eskou
republikou soused dv nmeck spolkov zem, Sasko a Bavorsko. D se ci, e
se vztah ech knim se njak li od vztahu ke zbytku Nmecka?
SPURN: Urit se li vsouasnosti a liil se i
vminulosti. A zrove je jin i jejich vztah kesk republice.
VSrsku nebo vPorn je esko povaovan za vzdlenou zemi na
vchod, pro adu Bavor a Sas jsme jejich nejbli soused.
Hodn toho o ns vd, zajmaj se o ns, jezd sem.
Zejmna na rovni bnch, kadodennch peshraninch kontakt jsou tyto zem
pro ns nco zcela jinho ne zbytek Nmecka, kter m spe vazby kjinm
sousednm sttm.
ESK POZICE: Existuje
rozdl mezi Sasy a Bavory, jak vnmaj ns, a naopak my je?
SPURN: Jist. Mezi Sasy a Bavory je velk rozdl. Jsou to sice
sousedn spolkov zem, ale maj pln jinou historii a kad pat do jinho
kulturnho okruhu. Sasko je soust evangelickho, severnho Nmecka, i kdy
geograficky le vjeho stedu. Je bytostn spjat sreformac, kter
vrazn formovala jeho historii. Zatmco Bavorsko, jak asi vichni vd, je
katolick zem se silnjmivazbami na Rakousko a jih Evropy.
Vnejnovj historii zsadn ovlivnilo vztahy
seskoslovenskem, respektive eskou republikou to, e Sasko patilo do
NDR a Bavorsko do zpadnho Nmecka. To pedurilo, e djiny povlench
vztah snimi jsou pln jin.
ESK POZICE: Doke ech
odliit Bavora od Nmce pochzejcho z jinho regionu? Jak jsou nae
nejastj pedstavy a stereotypy o Bavorech?
SPURN: Pedstavu o Bavorsku a Bavorech sten formuje
perspektiva povlenho nucenho vysdlen Nmc. Pro adu lid to u ns trochu
splv Bavorsko a sudett Nmci pro n jsou trochu jedno a to sam. To je
prvn stereotyp, kter je podobn jako vechny ostatn zaloen na zlomku
pravdy. Do Bavorska skuten odelo nejvc sudetskch Nmc, kte tam byli a dosud
jsou vznamnou skupinou. Tamnch starousedlk je ale podstatn vc.
Dal stereotypy jsou kulturn-gastronomick. Bavora si
lid pedstav spe jako podsaditho pijka piva, zcela jinak ne obyvatele
Hamburku nebo Berlna. Mimo jin ale tento stereotyp i bavorsk realita svd
o tom, e Bavoi jsou nm velmi podobn vkadodennch zvycch,
mentalit, vtom, co maj rdi. Zcelho Nmecka je to spoleenstv,
kter je nm vbec nejbli.
ESK POZICE: Po druh
svtov vlce byly z eskch zem vysdleny tm ti miliony Nmc, asi
tetina znich smovala prv do Bavorska. Jak mli vliv na tamn
spolenost a hospodstv?
SPURN: Prvn nraz byl sloit. Do zem pili nucen vysdlen
lid bez nieho, jen sminimem osobnch vc. Vlastn bezdomovci, kter
bylo teba nkde ubytovat. Pichzeli do vybombardovanch nmeckch mst, kde
u spoust lid chybla stecha nad hlavou. Byl to ekonomick i sociln
problm, zrove i stet vnem podobnch, ale tak odlinch kulturnch
skupin.
Krtkodob to nebylo jednoduch. Zdlouhodobho
hlediska znamenali ale sudett Nmci obrovsk zisk, pozitivn posun pro
Bavorsko. Vprmru to bylo na svou dobu velmi vzdlan, kvalifikovan
obyvatelstvo. Pro povlen vvoj tamn ekonomiky to bylo strochou
nadszky to nejlep, co si Bavoi mohli pt.
Vpadestch letech byl poloen zklad znmho
nmeckho hospodskho zzraku, dky ktermu se Nmecko vnsledujcch
desetiletch postupn stalo ekonomickm tahounem Evropy. A Bavorsko je pkladem
spolkov zem, kter se vtomto smru nejvc promnila. Nejen dky
pekonn povlen chudoby, ale i transformaci agrrn zem vprmyslovou
a dnes ji postindustriln spolenost, kter zakld svoje bohatstv na
vzdln, vrob technologi a nejnovjm prmyslu a slubch.
ESK POZICE: Zesk
sti pohrani po vlce zmizeli nmet obyvatel, ob zem od sebe krtce
nato oddlila elezn opona. Je mon, aby dve zce provzan region zase
srostl?
SPURN: Bhem poslednho tvrtstolet, kdy jsou hranice oteven,
se z obou stran vztahy navazuj. Existuje mnoho velmi aktivnch lid a
obanskch sdruen. Vprvn fzi po roce 1989 byly kontakty trochu
jednostrann vtom smyslu, e penze proudily zbavorsk na eskou
stranu. To se ale, myslm, u vyrovnv. Lidem u hranice trochu nic jinho
nezbv ne spolupracovat, pokud nechtj bt znevhodnn tm, e jsou na
okraji. Spoluprce pes hranici jim otvr polovinu novch monost.
To, e chyb stalet budovan a opravdu provzan
struktura podl hranic, vn et, nmet i idovt obyvatel, kte
sdleli stejn jazyk, pekraovali hranici, ani by ji vuritch obdobch
pli vnmali, budeme ale pociovat nadle. Vyhnn bylo obrovskm zsahem do
organismu spolenosti vpohrani a vyrovnn se snm bude navzdory
vem pozitivnm zmnm vdnenm eskm pohrani trvat jet nkolik
destek let.
ESK POZICE: Hovoili
jsme o spoluprci zdola, o kontaktech mezi lidmi a obanskmi sdruenmi. Jak
dleit je pro n podpora shora, od politik?
SPURN: Politick podpora pro peshranin vztahy je vdy velmi
dleit, protoe dv signl, e to, co se dje, je vzjmu obou zem, a
lid si mohou bt jist, e to nebude nhle perueno. e se vppad,
pokud jim bude nkdo hzet klacky pod nohy, napklad na lokln nebo regionln
rovni, mou odvolat ve. e existuje vy politick zjem, aby peshranin
vztahy fungovaly. To je dleit, by zklad kladou lid na mst, to nelze
zorganizovat zPrahy nebo Mnichova.
ESK POZICE: V uplynulch
letech nastalo vrazn sblen Prahy s Mnichovem, bavorsk premir minul tden
otevel zastoupen sv zem v Praze. Znamen to, e historick traumata, kter
ob zem ve vzjemnm vztahu proily, jsou definitivn pekonan?
SPURN: Vypad to tak. Zrove se to, co se mezi jednotlivmi
nrody a spolenostmi vhistorii stalo, ned odhkovat, e je to hotov.
Pokud se vede dobe a lid na obou stranch spe hledaj porozumn, ne e by
hjili svoje nrodn zjmy, je to vdy dobr. Jde o rozhovor, a ne o souboj.
Neznamen to vak, e spolu u o minulosti nemusme mluvit.
Frze, e se budeme dvat jen do budoucnosti, je vdy
przdn, protoe jako lid nebo kolektivy nememe myslet jen na to, co bude,
pokud si nerozumme vtom, co je nyn a co bylo pedtm.
Dialog, jak rozumme spolen minulosti ech a Nmc, by
proto ml pokraovat i v dob, kdy u tu nebudou dn lid, kte vyhnn sami
zaili. Znamenalo toti ostr pelom ve spolench djinch, koneckonc i
veskch. Vnich toti dn jin podobn nhl demografick zmna
nenastala. Je to nco, co zstv, o em musme spolen mluvit a pemlet.
Matj Spurn (35)
Historik zamujc se na modern sociln djiny,
diktatury, nacionalismus, etnick meniny a nucen migrace ve stedn Evrop ve
20. stolet. Psob jako odborn asistent na stavu hospodskch a socilnch
djin Filozofick fakulty UK a vdeck pracovnk stavu pro soudob djiny AV
R. Pat mezi zakladatele obanskho sdruen Antikomplex, kter se zabv
kritickou reflex minulosti a obanskm vzdlvnm.
Matj Spurn