Pasov – Vedoucí prodejny elektropotřeb v Deggendorfu přistihl ve středu kolem 16.30 hodiny při nové krádeži 24letou Češku, která u nich kradla už před čtrnácti dny. Opět zboží ukládala do kabely. V prostoru pokladen ji 39letý vedoucí zadržel. „Kladla mu důrazný odpor, kopala a bila ho a nakonec ho ještě ohrožovala nožem,” popisuje deník PNP. „Při tom muž utrpěl lehčí zranění.” Poté žena z obchodu utekla. Kořist, různé elektropřístroje v celkové hodnotě asi 500 eur, zůstala v prodejně.
List dále uvádí, že podle svědků čekal na ženu před krámem komplic. Když vedoucí vyběhl za ní a muže oslovil, ten se dal okamžitě taky na útěk.
Alarmovaná policie zorganizovala přes centrálu ve Straubingu rozsáhlou pátrací akci po lupičích. Kolem osmnácté hodiny se Češka vrátila do prodejny, aby se omluvila, jak nyní tvrdí. Tam ji policie zadržela. Nůž už u sebe neměla. Jejího 35letého komplice se podařilo vypátrat a zadržet v noci v Deggendorfu. Rovněž nekladl odpor.
Dvojice byla obviněna mimo jiné z těžké loupeže a vzata do vazby. Na soud čeká v rozdílných věznicích.
Mění si šatníky
Také v Horních Rakousích je stále oblíbenější americký trend měnění nepotřebných (nevhodných) součástí oděvů. O úspěchu loňské akce v linecké Věži vědy Deník psal, nadcházející sobotu bude další – od 10 do 17 hodin v Melicharstraße 8. Pravidla jsou stejná. „Každá žena přinese deset kusů, které stejně nenosí – je jedno, jestli ošacení, tabelky, doplňky či brýle,” říká v deníku OÖN jedna ze tří organizátorek „tausche” Bärbel Staubová. Za přinesené kusy dostane bodovací kartu, na kterou si může na burze podle chuti vybrat odpovídající počet „nových” starých věcí.
Linecký list nazývá akci výzvou proti společnosti vyhazování.
Budou střílet bobry?
Podle biologa Gerharda Schwaba, poradce „přes bobry” v prostoru jižního Bavorska, je znovuvysazení tohoto hlodavce jedním z nejúspěšnějších projektů posledního desetiletí. Tak to vidí také ministr zemědělství Marcel Huber. Dnes žije v Bavorsku asi 16 000 bobrů, z toho 3500 ve východním Bavorsku. Pro četné hospodáře se stali ale enormním problémem. Permanentně usilují o zpružnění pravidel regulace tohoto přísně chráněného druhu – dosud může být bobr jen ve výjimečných případech jednotlivě odchytáván, a to specialisty, rozvádí PNP.
Cílem ministerstva pro ochranu životního prostředí je sladit zájmy člověka a přírody, dodává deník. Proto byl vytvořen celostátní management, který má o bobrech kvalifikovaně informovat, a daří se mu prý nacházet stále častěji kompromisní řešení problémů. „U tématu bobr musejí být všechny názory brány vážně, jen tak může být domnělý problém veřejností akceptován, uzavírá PNP.
Být důchodcem v Rakousku
Průměrná doba nástupu do důchodu v Rakousku se loni zvýšila meziročně o asi šest neděl, na 58,5 roku, píše deník OÖN. Muži šli do penze průměrně v 59,6 roku, ženy v 57,5. Podle ministra sociálních věcí Rudolfa Hundstorfera to znamená úsporu 120 milionů eur. Čísla jsou ale ještě daleko od zákonné hranice 65 a 60 let. Do penze ze zákonného pojištění odešlo 93 658 lidí, o 2,8 procenta víc než předloni. U starobních důchodů byl nárůst 12,7 procenta, u předčasných důchodů 6,6 procenta. Počet žádostí o invalidní důchod po změnách poklesl o devět procent, počet přiznaných nároků o 12,1 procenta (dostalo jej nově 24 116 osob). Lidé do něj nastupovali průměrně v 52,1 roku.
Od letoška je zrušena dočasná invalidní penze pro mladší 50 let. Nahrazuje ji tzv. dávka Reha. Nemocní ji dostanou ve výši nemocenského, ti, kteří už jen nemohou vykonávat zvolené povolání, se musejí přeškolovat u úřadů práce na méně náročné obory, ale stejně kvalifikované, aby absolvent netratil na platu. Při přeškolování dostává uchazeč podporu v nezaměstnanosti zvýšenou o 22 procent.
Průměrný starobní důchod v Rakousku byl koncem roku 1132 eur, předčasný s podmínkou odpracování určitých let 1891, preferovaný pro těžké obory 1685 eur.
Vozila ho záchranka
Prezident německého autoklubu Peter Meyer podle informací deníku PNP převzatých z magazínu Stern používal záchranných vrtulníků této služby k přeletům mezi akcemi klubu. Mluvčí ADAC ujistil, že „podle statutu společnosti smí prezídium v odůvodněných výjimečných případech použít rezervních strojů záchranky”. V uplynulých deseti letech k tomu prý došlo méně než ve 30 případech.
ADAC má kolem 50 vrtulníků na 35 stanicích letecké záchranné služby. Provoz je financován ze spolkového rozpočtu, příspěvků od nemocenských pojišťoven, členských příspěvků a darů. Svaz pojištoven prý podle Sternu o létání funkcionářů nic nevěděl.
PNP dodává, že ADAC je už řadu dnů terčem kritiky pro manipulaci s počtem hlasů veřejnosti při volbě nejoblíbenějšího auta (Deník informoval).