Zveejnn Hitlerova Mein Kampfu v jakmkoli stt, nejen v zemi nacismu zaslben, tedy v Nmecku, vdy odstartuje veejnou debatu. Dokldaj to i soudn tahanice a mediln pestelky pot, co v roce 2000 vydal Michal Ztko ve svm nakladatelstv Otakar II. tuto knihu v etin. Rychle se srot dv skupiny ti, kdo nechtj omezovat vydn knihy, a ti, kdo jsou bu zcela proti tomu, nebo kladou rozmanit podmnky, kter mus nakladatel splnit, aby kniha mohla vyjt.

Patm do prvn skupiny a km: nebrame a netrestejme! A to nejen z ryze praktickch, ale i teoretickch dvod. Zanu tmi praktickmi. Zakazovat nakladatelstvm vydvat Mein Kampf, ppadn urovat podmnky, za kterch to lze, a tm brnit lidem st tuto knihu, naraz hned na potku na dv obtn pekroiteln zbrany.

Komise odbornk

Brnit vydn jakhokoli textu je v e internetu anachronismem, nepochopenm doby, v n ijeme. Kdo chce, knihu si najde v nmin, anglitin a koneckonc tak v etin. Zkaz je pouze przdnm gestem. A za druh: jak vznikne rozhodnut, e se njak kniha, teba Mein Kampf, nezveejn? Zasedne komise odbornk, kterm se povol knihu pest. Jejich specializace je toti svou magickou moc ochrn ped nkazou, je vane z textu, aby mohli posoudit, zda je obsah knihy natolik zrdn, e jej nesm nikdy spatit laik.

Jak vznikne rozhodnut, e se njak kniha, teba Mein Kampf, nezveejn? Zasedne komise odbornk, kterm se povol knihu pest. Jejich specializace je toti svou magickou moc ochrn ped nkazou, je vane z textu.

A kdyby se na tom odbornci shodli v ppad Mein Kampfu, co napklad Mtus 20. stolet dalho nacisty Alfreda Rosenberga i denky Josepha Goebbelse? Poppad Marxismus a nrodnostn otzka sovtskho vdce Josifa Vissarionovie Stalina, Citty z dla nskho komunistickho ldra Mao Ce-tunga i Zelen kniha libyjskho dikttora Muammara Kaddfho? A mohlo by se pokraovat. eeno jinak, je to perverzn, znan neliberln pedstava.

Nebo by ml bt Hitlerv Mein Kampf jedinm ze vech text, je kdy byly napsan, zakzn, protoe Hitlerovy zloiny nesnesou srovnn, nebo se odehrl holokaust? V jistm smyslu je toto tvrzen zejmna v zpadn Evrop, kter nem vlastn zkuenost se sovtskm komunismem, ivou prax. Ale i v esku existuje paragraf, e poprn nacistick a tak komunistick a jin genocidy je trestn.

Poprask paragraf

Napklad ve Velk Britnii za to historik David Irving ped pr lety strvil njakou dobu ve vzen. Odsedl si trest, pestoe v nedvn minulosti byli mnoz lid v Evrop Charlie, jeliko pro adu z nich byla svoboda slova vm. Na konci roku 2015 pak byl k nepodmnnmu trestu za rasistick a stigmatizujc protiidovsk vroky odsouzen francouzsk komik Dieudonn Mbala Mbala a na zatku devadestch let byl sthn a pokutovn za poprn holokaustu francouzsko-britsk revizionistick historik Robert Faurisson.

Jak jsou dsledky popraskho paragrafu v zkon? Pam holokaustu i jakkoli jin zkonem pedepsan pam je tmto aktem externalizovan.

Na antisemitismus a poprn holokaustu se svoboda slova nevztahuje? To je jen upozornn pro ty, kdo se hrd hls k tomu, e svoboda slova je jednou ze zkladnch hodnot na civilizace, a zatiuj se Voltairovm vrokem: Nesouhlasm s tm, co kte, ale a do smrti budu hjit vae prvo to kat.

Jak jsou dsledky popraskho paragrafu v zkon? Pam holokaustu i jakkoli jin zkonem pedepsan pam je tmto aktem externalizovan. Kad me ct, mme zkon, co jet vc chcete? Holokaust se tm dostv mimo veejnou debatu, promuje se v cosi, o em se pestv mluvit. Mon m pravdu slovinsk filozof Slavoj iek, e uzkonn nedotknutelnosti holokaustu je v jistm smyslu nejrafinovanj a nejperverznj podobou jeho poprn.

Bourn piedestal

Mon by to zn len nkdy potebujeme i takov odpudiv poprae holokaustu, jako je David Irving, Robert Faurisson, Dieudonn Mbala Mbala nebo v jinch ppadech Marta Semelov i Tom Ortel, abychom si uvdomili, m vm byl holokaust. Je toti mon, e nejsnaz cestou k zapomenut, a teba i ke zeknut se zodpovdnosti za nj, je postavit holokaust na piedestal financovan sttem tak dlouho budeme okolo pomnku chodit, a si jej pestaneme vmat.

Bourejme piedestaly, protoe neustlm zesmovnm mon paradoxn vdechujeme ivot vzpomnkm umrajcm na piedestalu. Mraziv kamenn podstavec toti nakonec zabije i tu nejivj z nich.

Existuje njak smyslupln alternativa? Existuje a zn: bourejme piedestaly, protoe neustlm zesmovnm mon paradoxn vdechujeme ivot vzpomnkm umrajcm na piedestalu. Mraziv kamenn podstavec toti nakonec zabije i tu nejivj z nich. Jak konkrtn to uinit? Karnevalizac. S pomoc ruskho literrnho vdce Michaila Bachtina si pipomeme, co byl karneval.

Karnevalov ivot byl vykolejen ze sv kadodennosti, ivot naruby, svt vzhru nohama. V karnevalu se msilo ve se vm. Byla to doba rouhastv, perzifle, krut degradace toho, co bylo jindy posvtn, nedotknuteln z krle byl aek, z aka krl. Karneval byl svtenm asem, bhem kterho bylo ve vysok, napklad bh i krl, za obecnho vesel nieno, rozmetno, travestovno.

Nebrat se tak vn

Msta jako m, Norimberk nebo Pa ila ve stedovku karnevalem ti msce v roce. Pokud tedy mluvme o stedovku, mli bychom mluvit v podstat o dvou asech oficilnm, tedy vnm a monotnnm, a svtenm neboli karnevalovm.

Pedstava svta jako karnevalu je u dlouhou dobu v padku, ne-li mrtv. Bereme sebe a sv pravdy pli vn a pak se divme, jak nae svtky kon.

V souasnosti je svten den slaven jinak je vn, pout se hymna, kladou se vnce, vedou stle stejn rozhovory s pamtnky (nositeli sprvn pamti), pnov a dmy v oblecch en na pdiu. Jednm z dalch hlavnch rys karnevalu pitom je, e nem dn pdium, ze kterho by mohli enit dmy a pnov v oblecch.

Pedstava svta jako karnevalu je u dlouhou dobu v padku, ne-li mrtv. Bereme sebe a sv pravdy pli vn a pak se divme, jak nae svtky kon jsou z nich jen dny volna, nkdy s trochu nepjemnou pachut, napklad 17. listopad 2015 a Milo Zeman na jednom pdiu s Martinem Konvikou. Nebylo by za takov situace slun, aby ten, kdo chce dan svtek svtit, dal jeho zruen?

Mon je to nuance, ale podstatn: karnevalizace nem nic spolenho s relativizac. Naopak, jde o obranu ped n. Karneval ml mnohem hlub smysl ne zniit vechno, emu stedovk lovk vil. Kad svtek mval ve stedovku parodick, lidov, neoficiln protipl, ale nejen to, smch vstupoval v tchto dnech i do chrm Pn, do kostel.

Srav travestie

Velikonon smch (risus paschalis) i vnon smch (risus natalis) katolick crkev nejene vce mn tolerovala, ale samotn kn, vtinou ni klrus, se na nm podleli travestovali toti to nejsvtj z kesanstv. Vznikl dokonce specifick literrn nr (parodia sacra), pro nj nebylo nic svat ani almy, ani evangelia, ani jedna z klovch postav kesanstv. Kn z kazatelen rovn o svtcch metali nejapn, rozvern, jindy nepedstaviteln a arcikacsk erty na sv oveky, aby je rozesmli.

Byl snad stedovk, spe ne postaven knz tm, kdo parodovnm veho vpoutl do svta relativizaci? Urit nikoli, naopak. Hluboce vil, a proto se nebl nechat projt svou vru ohnm srav travestie.

Podstatn je, e to byli kn, kte se takto chovali a byl snad stedovk, spe ne postaven knz tm, kdo parodovnm veho vpoutl do svta relativizaci? Urit nikoli, naopak. Hluboce vil, a proto se nebl nechat projt svou vru ohnm srav travestie, kter ani zdaleka jen neniil, nbr souasn obnovoval a upevoval.

Nelze se vrtit a obnovit karnevaly, vechny ty svtky hlupk, osla a veho monho. ijeme v 21. stolet. Lze vak karnevalov myslet, tedy zachzet s naimi hrdiny a pravdami a tabu, jak se s nimi zachzelo o svtcch ve stedovku nebt se jim vysmvat a parodovat je. Je teba udlat ze vech tch Pravd a Hrdin pouze pravdy a hrdiny a budou nepochybn ivj.

Komunistit partyzni urit byli staten, nasazovali sv ivoty v boji proti nacistm, ale povlen propaganda z nich uinila panky bez ivota, jim se smlo kad dt. Zabrame, aby stejn skonili napklad et disidenti ze sedmdestch a osmdestch let 20. stolet.

Karnevalov mylen

Nen pedstava lid pemlejcch karnevalov utopick? Realista me ct: je to blzniv, nejde to, nen teba se obelhvat. A mon bude mt pravdu. Nen ale ve svt, v nm vci funguj, jak funguj, a kde se obelhvme hesly o svobod slova, je by mla bt svat, a souasn chceme vyluovat z veejnho prostoru Tome Ortela i soudit Davida Irvinga, teba myslet nemysliteln a neuskuteniteln?

Chyb nm karnevalov mylen. Pokud by se nm podailo tento nedostatek odstranit, mon by pak nebylo teba mluvit o novm vydn Mein Kampfu Adolfa Hitlera, jeho prvn svazek vyel v Nmecku u v roce 1925

Je to stejn jako myslet svt, v nm Palestinci budou bojovat proti antisemitismu a id za prva Palestinc. Jist, tak je to utopie a nikdy se to s nejvt pravdpodobnost nestane, ale mme o jej uskutenn pestat usilovat? Jak by byl svt, v nm by lid pestali snt a chtt neuskuteniteln? Mnohem chud.

Chyb nm karnevalov mylen. Pokud by se nm vak podailo tento nedostatek odstranit, mon by pak vbec nebylo teba mluvit o novm vydn Mein Kampfu Adolfa Hitlera, jeho prvn svazek vyel v Nmecku u v roce 1925, tedy ped vce ne 90 lety. Nemuseli bychom se ho toti bt, protoe by se nm ten pn, narozen v Braunau am Inn, zdl smn kvli sv pepjatosti a hlouposti.

Zmna

Mein Kampf by se konen zmnil v to, m opravdu je a jak jej trefn pejmenoval u jeden z dobovch recenzent ve vmarskm Nmecku: v Mein Krampf, v pekladu v Moji ke. Nebyl by u tajuplnou a pro nkoho snad i lkavou relikvi s kouzlem zapovzenho, ale tm, m je, velmi nejapnou ke jednoho nenvistnho mue.

Mein Kampf by se konen ml zmnit v to, m opravdu je a jak jej trefn pejmenoval u jeden z dobovch recenzent ve vmarskm Nmecku: v Mein Krampf, v pekladu v Moji ke

Co jinho ne smch by toti vyvolvala teba pas, v n tento pn s knrkem l sv setkn s idem z Lince, muem v kaftanu a s ernmi loknami: Moje prvn mylenka byla: Je to tak id? (…) Pokradmu a opatrn jsem mue pozoroval, ale m dle jsem zral do toho cizho oblieje a zkoumal ptrav jeho tahy, zmnila se v mm mozku prvn otzka v jinou: Je to tak Nmec?

Na to, abychom se takovm vtm dokzali vysmt, jsme pli vn. Udlejme vak mal experiment: nahrame v tto pro Hitlera typick pasi slovo id slovem muslim a slovo Nmec slovem ech. Jak budeme mt pocit? Bude nm do smchu? Nemuselo by se dost lid vysmt pedevm samo sob?