Bavorská vláda se snažila Dreiera od jeho záměru odradit. Zemská ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová ho dokonce varovala, že jeho počínání je protiprávní. Podle Dreiera se však vše děje v rámci zákonů, protože všichni běženci byli s cestou do Berlína srozuměni a na cestu se vydali dobrovolně. Autobus okresní rada zaplatil ze svého, nepoužil na jeho vypravení prostředky okresu.
Živo v Berlíně nebylo jen díky mediálně vděčné akci lokálního bavorského politika, ale i ve Spolkovém sněmu, kde poslanci schvalovali vznik takzvané občanky pro běžence – dokladu, bez něhož se v podstatě neobejdou a který má úřadům ulehčit jejich identifikaci a registraci. Návrh, který naopak zatím nemá šanci na úspěch, je iniciativa několika desítek poslanců volajících po úplném uzavření německých hranic pro migranty.
Merkelové poprvé vyčinil také Schröder
Vstřícnou azylovou politiku kacléřky Merkelové poprvé otevřeně kritizoval i její sociálnědemokratický předchůdce v úřadu Gerhard Schröder. V rozhovoru poskytnutém pátečnímu vydání deníku Handelsblatt označil ničím neomezené přistěhovalectví za chybu. Neomezenou kapacitu podle něj nemá ani tak silná země jako Německo.
„Kapacity při příjmu, zásobování a integraci uprchlíků v Německu jsou omezené,” uvedl Schröder s tím, že myslet si cokoli jiného je iluze. „Člověk získává dojem, jakoby národní hranice už neměly vůbec žádný význam. To je ale nebezpečné a není to ani správné,” dodal politik.
Rakousko vyzvalo Berlín, aby vyslal své policisty na Balkán
Do Německa loni přišlo zhruba 1,1 milionu běženců. Většina z nich vstoupila do země přes rakousko-bavorskou hranici, v říjnu to bylo až 10 tisíc lidí denně. V posledních měsících se počet příchozích snížil na zhruba tři tisíce denně a policie navíc denně vrací do Rakouska stovky lidí, kteří nechtěli v Německu žádat o azyl, ale mířili dál na sever.
„Pokud jich bude Německo zpátky posílat tolik, kolik jen půjde, a totéž udělá Rakousko, tak Slovinsko do dvou dnů zkolabuje,“ prohlásil velitel hornorakouské policie Andreas Pilsl. Vídeň chce proto poslat své policisty na Balkán, aby co nejdříve identifikovali migranty bez šance na azyl, a ke stejnému postupu vyzývá i Německo.
Svůj postoj začíná měnit i Evropská komise. Přiznává, že uprchlické kvóty zatím nefungují, tlačí na zlepšení ochrany evropských hranic a za cíl si dala významně snížit proud ekonomických migrantů do EU. „Tady prostě není místo pro lidi, kteří přicházejí za lepším životem, a přitom budou destruovat Evropu. Ty počty jsou skutečně enormní,“ říká eurokomisařka Věra Jourová.
/*json*/{“map”:{“lat”:51.282683736160436,”lng”:11.547126803125026,”zoom”:6,”mapTypeId”:”roadmap”},”markers”:[{“lat”:48.5611586716714,”lng”:12.165985107421875,”type”:1,”description”:””},{“lat”:52.58302586141648,”lng”:13.38134765625,”type”:1,”description”:””}],”polylines”:[],”circles”:[],”polygons”:[],”rectangles”:[]}/*json*/
Dánsko chce migrantům částečně konfiskovat majetek
Také Dánsko už dlouho dává najevo, že nečeká na uprchlíky s otevřenou náručí. Nyní jim chce dokonce částečně konfiskovat majetek. Podle kritiků jde o extrémní krok, který připomíná praktiky nacistického Německa. Původní návrh Kodaň jen lehce zmírnila: Tvrdí, že množství uprchlíků podle současných pravidel přestává zvládat a letos čeká dalších 25 tisíc žádostí.
Policejní bezpečnostní prověrky jsou pro žadatele o azyl povinné, brzy by jim ale mohly úřady prohledávat i zavazadla. Vláda chce uprchlíkům nechávat v přepočtu jen 35 tisíc korun – v hotovosti a cennostech. Výjimkou mají být jen mobilní telefony, snubní prsteny nebo hodinky. Zbytek má alespoň částečně pokrýt ubytování a lékařskou péči.