Okresn rada Landshutu Peter Dreier kritizuje postoj Berlna v uprchlick krizi dlouhodob. Kanclce volal podle informac nmeckho webu Die Welt u 28. jna, aby varoval ped postojem spolkov vldy k uprchlick krizi, jej dopady pociuje v Nmecku pedevm Bavorsko.
Pokud Nmecko pijme milion uprchlk, tak matematicky spad na mj okres 1 800. Ty pijmu, ale vechny dal polu autobusem rovnou do Berlna kanclce, hrozil v jnu okresn rada.
Bavorsk politik Peter Dreier vypravil k sdlu kanclstv v Berln autobus s 31 benci (14.1.2016)
Pozdji volal kanclce jet dvakrt s tm, e spolkov vlda povauje problm s pchodem benc za vyeen, protoe se v poslednch mscch vrazn snil poet pichzejcch lid.
Kabinet si vak pr neuvdomuje, e Bavorsko je uprchlky peteno, protoe se zatm nepodailo zaregistrovat vechny pchoz, take v nejvt spolkov zemi mus zstat a nemohou pokraovat do jinch st Nmecka.
Pokud je budete poslat autobusy mn, budu je muset vrtit zptky do ecka. Odtamtud ale uteou zase zptky k vm, vzkzala odbojnmu okresu Merkelov. I pesto vyrazil autobus s celkem 31 benci okolo 10. hodiny dopoledne z Landshutu a dorazil kolem est veer do Berlna. Dreier pitom pvodn plnoval naloit o dvacet lid vce.
Od vypraven autobusu chtla Dreiera odradit i bavorsk vlda vetn premira Horsta Seehofera, ale nespn. Zemsk ministryn pro sociln vci Emilia Mllerov ho dokonce varovala, e jeho ponn je protiprvn.
Dreier to tak vak nevid. Autobus zaplatil ze svho a benci se do Berlna vydali dobrovoln. Podle zpravodaje n-tv sice migranti s cestou souhlasili, ale vtina z nich dajn nevdla, e se stali soust politick demonstrace proti Merkelov, mysleli si, e budou pouze standardn pesdleni do nmeck metropole. Kanclce jsou pr vdn za to, e jim umonila do Nmecka vstoupit.
Po pjezdu ke kanclstv benci pestoupili do jinho pipravenho autobusu, kter je dopravil do jedn z berlnskch ubytoven. ady neupesnily, v jakm mst budou ubytovni. Pjezd uprchlk provzela i mal demonstrace proti politice kanclky a za uzaven hranic, podle televiznch zbr vak na mst bylo vc novin ne demonstrant.
Mno se toky na ubytovny migrant
Do Nmecka loni pilo zhruba 1,1 milionu benc. Vtina z nich vstoupila do zem pes rakousko-bavorskou hranici, v jnu to bylo a deset tisc lid denn. V poslednch mscch se poet pchozch snil na zhruba ti tisce denn a policie navc denn vrac do Rakouska stovky lid, kte nechtli v Nmecku dat o azyl, ale pokraovat dl na sever.
V Nmecku se tak mno toky na ubytovny migrant. V loskm roce zaznamenala nmeck policie celkem 924 trestnch in namench proti ubytovnm pro adatele o azyl. Valnou vtinu in maj podle vyetovatel na svdom pachatel s krajn pravicovou motivac.
Ve kle trestnch in je sprejovn nenvistnch npis na budovy, ale tak hsk toky. V roce 2014 pitom podobnch trestnch in policie evidovala pouze 199. Kolik lid pi tocch utrplo zrann, zatm nen jasn, o ivot ale nikdo nepiel. Objasnit se dosud podailo mn ne 30 procent vech in.
Kdo nepijme uprchlky, ml by platit, navrhuj Zelen
Evropsk zem, kter nechtj pijmat uprchlky, by mly platit speciln da do unijnho rozpotu, kter by pokryla nklady ostatnch stt se zabezpeenm poteb benc. Vyzval k tomu pedseda nmeckch opozinch Zelench Cem zdemir v rozhovoru, kter vychz v ptek v denku General-Anzeiger.
Nen mon, aby se vechny partnersk stty rdy natahovaly po penzch, ale nkter stty se pak zdrhaly, kdy jde o solidaritu pi pijmn benc. Bu stt EU pijme uprchlky, nebo mus zaplatit pspvek, ekl zdemir.
Nmeck vlda dlouhodob nalh na rozdlovn pichzejcch migrant mezi lensk zem pi zohlednn jejich velikosti a hospodsk vkonnosti. Proti zaveden automatickho mechanismu, kter by takov rozdlovn umonil, ale protestuj pedevm stty z vchodn sti EU, mezi nimi i esko.