Možnost žalobu podat si ale ponechá v záloze. Někdejší ústavní soudce Udo di Fabio v právním posudku vypracovaném pro mnichovskou vládu nicméně konstatoval, že bavorská žaloba by měla naději na úspěch, neboť otevření hranice bylo v rozporu s německou ústavou.

Největší německá spolková zem by chtěla mezi bezpečné země nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko a africké státy Alžírsko, Benin, Gambii, Mali a Nigérii. Spolková vláda by podle bavorského zemského ministra vnitra Joachima Herrmanna měla rovněž uvážit změnu statusu Maroka a Tuniska.

Mnichov tím chce dosáhnout dalšího snížení počtu žadatelů o azyl. Občané států zařazených na seznam bezpečných zemí nemají v Německu nárok na udělení azylu.

Bavorsko v uplynulých dnech začalo důsledněji uplatňovat dublinská pravidla, podle nichž má žádost o azyl posoudit ten stát, kde se konkrétní cizinec poprvé ocitl na území Evropské unie. Podle Vídně posílá Mnichov přes hranici zpět do Rakouska asi 200 migrantů denně. “Německo se zjevně zčásti rozloučilo se svou kulturou vítání,” komentovala opatření rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.