Problematick je pedevm zajitn dodvek elektiny do Bavorska, kde se nachz mnoho podnik s energeticky nronou vrobou. Bavorsk vlda vak nesouhlas se stavbou veden vysokho napt pes sv zem.

Nmecko po havrii japonsk jadern elektrrny Fukuima v roce 2011 rozhodlo o pedasnm uzaven vech jadernch elektrren v zemi. Jadern zdroje by mly pestat dodvat elektinu do st nejpozdji v roce 2022. Jejich vkon by mly nahradit obnoviteln zdroje energie.

Zatmco jadern elektrrny stly pedevm v prmyslovch oblastech jinho Nmecka, vtina elektiny z obnovitelnch zdroj se vyrb na severu zem.

St ze severu na jih Nmecka vak nejsou dostaten robustn, take st elektiny do Bavorska proud pes esko. et politici i energetici dlouhodob upozoruj, e tyto petoky vrazn zatuj eskou penosovou soustavu a ohrouj jej stabilitu. Praha se sna petoky omezit i vstavbou transformtor na hranicch.

Pokud se nepoda do chvle plnovanho odstaven jadernch elektrren postavit veden v Nmecku, me to skonit tak, e zstanou v provozu i nadle, ekl tdenku Der Spiegel zemsk ministr ivotnho prosted lesvicka-Holtnska Robert Habeck. Politik zvolen za Zelen proto vyzval nmeckou kanclku Angelu Merkelovou, aby prosadila urychlen vybudovn naplnovanch penosovch tras.

Hledn cesty na jih

Obavy z prodlouen ivotnosti jadernch elektrren zaznvaj i ze sociln demokracie (SPD), kter je soust nmeck vldn koalice.

Bez novch penosovch tras potee brzy do jinho Nmecka pli mlo elektiny. Bavorsk premir Horst Seehofer zejm douf, e ten vpadek nahrad prodlouenm provozu jadernch elektrren, ekl Nils Schmidt z bdensko-wrttembersk organizace SPD.

Krom jadernch elektrren by mohla chybjc elektinu dodat na jih Nmecka i bavorsk paroplynov elektrrna v Irschingu. Jej provoz vak nyn nen rentabiln, take by vroba v n vyadovala poskytnut veejn podpory, co by vedlo ke zdraen elektiny pro spotebitele.

Bavorsk vlda zpotku stavbu penosovch st ze severu na jih Nmecka podporovala, po masivnch protestech obyvatel z okol plnovan trasy pak zaala vystupovat proti n.

Msto stavby zhruba 60 kilometr veden od hesensko-bavorsk hranice k bavorsk elektrrn Grafenrheinfeld nyn poaduje stavbu 150 kilometr veden pes zem Bdenska-Wrttemberska, kter by se tam napojilo na u existujc penosovou soustavu.