Tato snaha prezentovat ve veřejném vysílání islám se ovšem nesetkala s nijak pozitivní reakcí bavorské veřejnosti. Ve společnosti se vzedmula vlna protestů, která byla tak silná, že se nakonec vedení televize rozhodlo logo z obrazovek odstranit. Proti jeho umístění se ozvali zejména politici vládnoucí Křesťansko-sociální unie (CSU).

Bavorská televize umístění loga obhajovala nutností seznámit Němce s islámem a účinně tak bojovat proti předsudkům vůči tomuto náboženství a islamofobii. Následné odstranění loga se ovšem zase nesetkalo s chápavou reakcí některých muslimů. Jedním ze známých muslimských předáků, který odstranění loga kritizoval jako podlehnutí tlaku islamofobů, byl i imám mešity v bavorském městě Penzbergu Benjamin Idriz.

Tímto ovšem vše neskončilo. Po televizním sporu nastoupila kauza rozhlasová. Ke konci ramadánu se totiž Bavorský rozhlas rozhodl vysílat v přímém přenosu sváteční kázání jedné z bavorských mešit. A světe div se – tohoto kázání se zhostil právě Benjamin Idriz.

I tato snaha o prezentaci islámu ve veřejných médiích se nesetkala s pozitivní reakcí většinové společnosti, rozhlas však od svého záměru odmítl ustoupit. Mnohým obyvatelům Bavorska se nelíbí, že se čtyř procentům muslimů dostává od veřejnoprávního sektoru takové podpory.

Zmiňovaná kontroverze se ovšem odvíjí od rozhodnutí rozhlasu vybrat k přenosu právě kázání Benjamina Idrize. Tento imám je kontroverzní postavou bavorské islamistické scény. Idrizova Islámská obec Penzberg je podle médií i v hledáčku bezpečnostních služeb sledujících extremisty.

Původem makedonský imám Idriz vystudoval islámskou univerzitu v syrském Damašku, a poté pokračoval na studiích na Fakultě islámských studií na soukromé škole Institut Européen des Sciences humaines ve francouzském Château-Chinon. Tato škola je sledována evropskými bezpečnostními službami kvůli napojení na radikální Muslimské bratrstvo a působení islámských radikálů.

Idriz byl také několik let členem turecké islamistické organizace Millî Görüş, která je známá svým silným antievropským, antisemitským a protikřesťanským viděním světa a je rovněž sledována německou tajnou službou. Ve své výroční zprávě za rok 2001 zveřejnila německá kontrarozvědka informaci, že na ideové konferenci tohoto hnutí zdůraznil jeden ze zakladatelů Millî Görüş význam strategie masového přistěhovalectví muslimů do Evropy jako nástroje pro islamizaci Evropy. Alespoň z podoby současného bavorského veřejnoprávního vysílání se zdá, že se v kontextu dnešní přistěhovalecké politiky tato strategie více než vyplácí.

Autor je publicista.