Situace s vyuitm vtrnch elektrren na severu Nmecka v pedveer zatku odstavovn jadernch blok na jeho jihu je kritick. Lze to napklad dokumentovat na nedvnm lnku v denku Sddeutche Zeitung, kter informuje o bezvslednm tmsnm jednn bavorsk vldy o souhlasu s vybudovnm zmiovanch veden. A zrove upozoruje, e bez tchto veden nebude mon nahradit ani sten odstavovan jadern bloky vtrnou elektinou.

Z devti dosud fungujcch reaktor, kter Nmecku dodvaj 16 procent vyroben elektiny, je est na jihu Nmecka. A tyi velk, kad s vkonem tm 1,5 GW, jsou pmo v Bavorsku, ktermu zatm dodvaj tm 50 procent potebn elektiny. Prvn z nich, elektrrna Grafenrheinfeld, se odstav u v kvtnu tohoto roku. Dal maj velmi rychle nsledovat a zstane pouze elektrrna Isar, kter by pak mla bt v provozu do roku 2022. Bavorsko, kter je velmi vysplou prmyslovou spolkovou zem a vdy bylo spe vvozcem elektiny, se bhem pr let zmn v zemi, kter budou zdroje elektiny dramaticky chybt, a bude zvisl na dovozu.

O poteb veden se v u od zatku

Pvodn se pedpokldalo, e jistou st jadernch zdroj v Bavorsku nahrad elektina z vtrnch elektrren na severu. U na zatku Energiewende v roce 2000 bylo jasn, e bez postaven tptenho veden velmi vysokho napt ze severu na jih to nebude mon. To, e podl vyuit obnovitelnch zdroj na nhrad jadernch blok dominantn zvis na novch vedench, kter dokou petransportovat dostaten vkon ze severu na jih, bylo jet jasnj v roce 2011, kdy Nmecko po Fukuim odstavilo prvn jadern bloky. Z nich ovem pouze jeden mal byl v Bavorsku.

U na zatku Energiewende v roce 2000 bylo jasn, e bez postaven tptenho veden velmi vysokho napt ze severu na jih to nebude mon

V t dob, zatkem kvtna 2011, jsem se zastnil mimodnho jednn Energetickho panelu EASAC (European Academies Science Advisory Council) svolanho do Frankfurtu na dost nmeck Leopoldiny. Ta mla na podn nmeck kanclky Angely Merkelov vypracovat posouzen dopad odstoupen od jdra a nvrhy pro zmny v krtkodobm a dlouhodobm zamen vdeckho vzkumu v oblasti energetiky. Aby zskala pro vypracovn sv zprvy evropsk kontext, pak Leopoldina podala o zmnn mimodn zasedn zstupc akademi vd stt Evropsk unie.

Pi jednn se astnci vtinou shodli na nkolika prognzch:

• Nmecko me Energiewende uskutenit bez hrozby nedostatku vkonu i produkce zdroj. M k tomu dostatek fosilnch elektrren, jak provozovanch, tak ve vstavb.
• Velk st odstavovanch jadernch blok vak bude nahrazena fosilnmi elektrrnami, a u plynovmi, nebo uhelnmi.
• Pro mru vyuit vtrnch zdroj bude kruciln vstavba veden velmi vysokho napt ze severu na jih a do Norska a vdska.
• A se postav velk vkony solrnch zdroj, jejich pspvek k produkci elektrick elektiny nebude velk.
• Cena elektiny pro spotebitele poroste a bude zviset prv na podlu vyuit siln dotovanch obnovitelnch zdroj a plynovch blok.

(Podrobn jsem situaci popsal ped tmi tymi lety v lncch pro Osla a Britsk listy. Kad tak me porovnat pedpovdi se souasnm stavem a nynj prognzou vvoje.)

Je teba zdraznit, e kritick zmny nastanou teprve nyn. Zanou se toti vypnat ivotn dleit jadern bloky na jihu. Na energetick burze tak zmiz zdroje s velmi nzkmi provoznmi nklady, kter vytlaovaly dra zdroje a sniovaly cenu elektiny, ani by zvyovaly velikost poplatku za dotovanou elektinu, kter mus uhradit spotebitel.

I kdy se spolkovm orgnm poda odpor zlomit, nelze pedpokldat, e veden bude dve ne za deset let

Zrove se ve vstavb veden, kter by mla pivst obnovitelnou elektinu z vtrnch elektrren na severu, vbec nepostoupilo. Teprve minul rok se stanovila pedbn trasa prvnho z nich a zvedl se obrovsk odpor velkho potu vlastnk pilehlch pozemk hlavn v Bavorsku. To je jeden z hlavnch dvod, pro se bavorsk vlda nyn stav proti jeho vstavb.

I kdy se spolkovm orgnm poda tento odpor zlomit, nelze pedpokldat, e veden bude dve ne za deset let. Hlavnm problmem nen dlka samotn stavby, ale hlavn vyzen vech formalit a dohod s vlastnky dotench pozemk. Je tak velmi pravdpodobn, e ani jedno z potebnch veden nebude ped vypnutm vech jadernch blok v roce 2022 k dispozici.

Bez veden jet vce fosilnch zdroj

Kapacita souasnch veden, a tak monosti vyuvn st soused, pro transport tto elektiny jsou ji nyn vyerpny. A to takovm zpsobem, e fluktuace produkce vtrnch elektrren na severu Nmecka zan kriticky ohroovat fungovn st nejen v Nmecku, ale i u jeho soused. Polsko u proto instalovalo transformtory s zenm posuvem fze a esko se k tomu chyst. Neznamen to sice, e by totln vpadek (black-out) musel nastat, ale pravdpodobnost jeho vzniku se vznamn zvyuje. Provozovatel st maj stle nronj podmnky a stle astji se poruuje pravidlo slo 1: s nesm bt ohroena ani pi vpadku jednoho z jejch prvk.

Pi souasn cen plynu a nastaven burzy se silovou elektinou se investorovi nevyplat nejen stavba plynovho zdroje, ale dokonce ani jeho provozovn

Jasn tak je, e odstaven jadern bloky v Bavorsku budou muset nahradit fosiln zdroje pmo v tto spolkov zemi nebo dovoz elektiny od soused. Samotn Bavorsko je plnuje nahradit plynovmi zdroji. Problm ovem je, e pi souasn cen plynu a nastaven burzy se silovou elektinou se investorovi nevyplat nejen stavba plynovho zdroje, ale dokonce ani jeho provozovn. Bavorsko tak chce, aby se tyto zdroje staly tak dotovanmi. Napklad pomoc zaveden kapacitn platby za pohotov vkon nebo zaplacenm potebnch investic na jejich stavbu.

Pokud k tomu dojde, tak se na trh se silovou elektinou msto jadernch zdroj s minimlnmi provoznmi nklady dostanou plynov zdroje s nejvymi provoznmi nklady. To neme zstat bez dopadu na jeho ceny. Navc bude cena pro nmeckho spotebitele zvena jet o nutn uhrazen nklad pro nov dotovan zdroje.

Podl zajiovn vkonu v Nmecku rznmi zdroji z obdob poslednch ticeti dn:

Zimn msce jsou vtrn, i kdy i v tomto obdob produkce z vtru siln fluktuuje a pod dominuj klasick zdroje.

Plynov bloky se nevyplat

Problm toti je, e plynov bloky se bez dotac v souasn dob energetickm spolenostem nevyplat ani provozovat. To je dvod, pro se jich tyto spolenosti v Nmecku sna zbavit. V poslednch letech toti utrply vysok ztrty prv i kvli vyuvn ztrtovch elektrren nutnch pro udren fungovn elektrick st. Nyn se tak sna tyto spolenosti odejt od klasickch elektrren pouze k tm dotovanm se zaruenm ziskem. Spolenosti RWE a E.ON plnuj sv plynov elektrrny a ty uheln s nejdram provozem rozebrat a zazen prodat.

Je tak pravdpodobnj, e se msto plynovch elektrren vyuij elektrrny uheln momentln pomhaj Nmecku sniovat cenu elektiny pro spotebitele

Je tak pravdpodobnj, e se msto plynovch elektrren vyuij elektrrny uheln momentln pomhaj Nmecku sniovat cenu elektiny pro spotebitele, kter by jinak byla daleko vy. A to hlavn ty provozn levnj, tedy s lacinm uhlm pobl. To je i dvod, pro se Nmecko po Fukuim zaalo sten vracet od plynu zpt k uhl.

V roce 2014 vyrobilo Nmecko z uhl dohromady 43,6 procenta a z plynu deset procent elektiny. U uhl bylo 18 procent ernho, kter se vechno dov vtinou pes seversk pstavy, a 25,6 procenta hndho, kter se t v Nmecku a kontinuln se kvli nmu likviduj i obydlen prostory. Z jdra bylo pod jet 15,9 procenta a z vtru a slunce dohromady pak zatm pouze 14,4 procenta elektiny.

Dojde na dovoz uhl?

Samo Bavorsko uheln bloky stavt nechce. A dosud se toti pynilo tm, e prv dky jadernm elektrrnm mlo velice nzk emise kodlivin. A pechod na uhl by byl pli markantn debakl. Pokryt vkonu v Nmecku v poslednm msci je na grafu pevzatm ze serveru Agora. Je vidt, e i v msci, kter je ideln z pohledu vtru, dominuj ve vrob elektiny vtinou fosiln zdroje. Jet vce je to patrn na grafu zobrazujcm situaci v prbhu roku.

Problm ovem je, e samotn Rakousko st sv elektiny produkuje ve fosilnch elektrrnch

Lze tak pedpokldat, e elektinu z uhl Nmecko doveze ze sousednch spolkovch zem nebo ze zahrani. Nedvno napklad nabdl rakousk energetick koncern Verbund, e bude dodvat Rakousku potebnou elektinu. Samotn Verbund je podnik, kter vlastn dominantn hydroelektrrny, take by lo v principu o nhradu bezemisn elektinou.

Problm ovem je, e samotn Rakousko st sv elektiny produkuje ve fosilnch elektrrnch. Napklad nesputn jadern elektrrna byla nahrazena dvma uhelnmi bloky, jednm na esk a druhm na polsk uhl. Navc nem Rakousko zdroj dostatek a dov elektinu nejen z eska. Take by muselo dovzt vce a byla by to zase nejpravdpodobnji elektina z fosilnch zdroj.

V kadm ppad tak odstaven bavorskch jadernch blok povede k nrstu produkce elektiny z fosilnch paliv, bu v Nmecku, nebo u jeho soused.

Podl zajiovn vkonu v Nmecku rznmi zdroji z obdob celho roku:

Velice pkn je vidt, e v obdob velmi vtrnho poas zpsobenho bou v severnch oblastech Evropy byla produkce vtrnch elektrren v druh pli prosince a zatkem ledna rekordn. I tak vak dominuj v Nmecku klasick zdroje, a pokud zmiz jadern, tak to budou zdroje ist fosiln.

Stabiln zdroje budou chybt

Pi pohledu na graf o pokrvn vkonu zaraz jet jedna vc: Nmecko je hlavn v zimnm obdob, kdy hodn fouk, vznanm vvozcem elektiny. Je to dno tm, e je zde nyn znan pebytek vkonu. Jestlie u nyn m fotovoltaika vkon tm 40 GW a vtrn zdroje tak tm 40 GW, existuj okamiky, kdy by v idelnch slunench a vtrnch podmnkch mohly v principu tyto zdroje pokrt vekerou potebu.

Zrove mus mt Nmecko v jde a fosilnch zdrojch cel vkon potebn v maximu, aby byla zloha pro okamiky, kdy je v noci bezvt

Zrove vak mus mt Nmecko v jde a fosilnch zdrojch cel vkon potebn v maximu, aby byla zloha pro okamiky, kdy je v noci bezvt. Ovem zdroje, kter v pohotovosti vytvej horkou zlohu, musej bt v provozu, a to znan neekonomickm i neekologickm. Fungovn st tak potebuje fungujc stabiln zdroje po cest, kterou dodvka elektiny absolvuje. V dob vysok produkce elektiny z fluktuujcch zdroj, hlavn vtrnch farem na severu, tak vznik pebytek vkonu a produkce, kter se Nmecko sna vyvzt.

Nmecko tak dodv elektinu hlavn Rakousku a Francii. Francie je sice sama vznamnm exportrem elektiny, ale dodvky z Nmecka j umouj pokrvat vysokou spotebu v zim, kdy elektinou top, a tak dodvat svoji elektinu hlavn do Itlie, kter trp znanm deficitem zdroj.

Bavorsko v kout

Je otzkou, jak nakonec dopadne spor mezi spolkovm vedenm a Bavorskem o stavb klovch veden mezi severem a jihem. Pro Bavorsko je vak nepjemn, e je Energiewende tla do situace, kdy se stane siln zvisl na dovozu elektiny.

A prv dostupn elektina za pijatelnou cenu je pro prmyslov Bavorsko dleitou podmnkou zajitn jeho ivotn rovn. Obyvatelstvo je navc u desetilet bombardovno pedstavami, e vechnu elektinu mu zajist chytr st, spory a mstn mal obnoviteln zdroje (pro jsou tyto pedstavy pohdkami, je podrobn rozebrno zde a zde). Dost tko se tak smiuje s tm, e se najednou nedaleko maj stavt veden vysokho napt prochzejc celm Nmeckem, navc jet ada novch plynovch zdroj a nadto pokrauje intenzivn tba hndho uhl.

Prolom se v esku limity?

O otzce prolomen limit tby rozhodne z nejvt mry to, zda esk republika bude uhl za limity potebovat a jak se bude dait spotebu uhl v budoucnu omezovat. Uhl se u ns vyuv dominantn pro vrobu elektiny a k vytpn. Elektiny se z uhl v souasnosti vyprodukuje tm 50 procent a k vytpn slou jak u centrlnch zdroj, tak u jednotlivc. V souasnosti se t 45 milion tun hndho uhl za rok. Z toho dvanct milion tun se spotebuje v teplrenstv a zbytek pro vrobu elektiny.

Kdyby nebyl na ntlak aktivist zmenen poet blok Temelna na polovinu, pravdpodobn by nkter ze starch uhelnch blok nebyly v innosti a o prolomen limit by se vbec nemuselo uvaovat

V maximu se na konci osmdestch let tilo a 95 milion tun. Pokles byl dn nejen tlumem tkho prmyslu v devadestch letech, ale tak zvyovnm produkce elektiny v jadernch a obnovitelnch zdrojch. Jadern zdroje nyn v esku produkuj 36 procent elektiny. A pochopiteln pomohly tak spory v oblasti elektiny a tepla. Tba uhl, a v tomto ppad to bude dno hlavn ubvnm zsob, bude klesat i nadle. Pokud zstanou limity v platnosti, zane dramatick pokles u po roce 2025 a do roku 2035 je teba nahradit vtinu uhelnch zdroj elektiny i tepla jinmi. Pokud dojde k plnmu prolomen limit, mohlo by se uhl vznamnji vyuvat i po zmnnm roce 2035.

Pipomeme, e jet v roce 2000 se produkovalo z uhl pe 70 procent elektiny. Pokud by se Greenpeace, Hnut Duha a dalm protijadernm aktivistm v t dob podailo doshnout jejich cle, tedy plnho zruen stavby elektrrny Temeln, byla by produkce elektiny z jdra polovin. Produkci z Temelna by v regionu muselo nahradit uhl a s velkou pravdpodobnost by u nebylo poteba otzku limit nyn eit bez jejich zruen bychom se neobeli. Naopak, kdyby nebyl na ntlak tchto organizac zmenen poet blok na polovinu, pravdpodobn by nkter ze starch uhelnch blok nebyly v innosti a o prolomen limit by se vbec nemuselo uvaovat.

Boj proti jdru

Jak rakout, tak et protijadern aktivist v intenzivnm koordinovanm boji proti dostavb jadern elektrrny Temeln pokrauj, viz napklad soubn podn aloby koncem minulho msce. Rakout aktivist tak intenzivn bojuj za ukonen provozu elektrrny Dukovany. Ta sice pat k tm starm, jde vak o jednu z nejspolehlivjch a nejlpe provozovanch jadernch elektrren ve svt.

Rakout aktivist tak intenzivn bojuj za ukonen provozu elektrrny Dukovany. Ta sice pat k tm starm, jde vak o jednu z nejspolehlivjch a nejlpe provozovanch jadernch elektrren ve svt.

Koeficient ronho vyuit je u n 86 procent. Bloky Dukovan se dokonily v letech 1985 a 1987, v roce 2015 a nsledujcch nkolika letech zavr prvnch ticet let provozovn, take spolenost EZ mus dat o prodlouen licence. A rakout aktivist u jasn vyjdili, e udlaj ve pro to, aby Dukovany, stejn jako reaktory v Nmecku, po ticeti letech provozu skonily.

Tady je otzka, jak ochotn se k nim pidaj esk environmentln organizace, i kdy esk Greenpeace ve sv Energetick [r]evoluci s odstavenm prvnho bloku Dukovan letos a dalch v letech 2016 a 2017 pot a zasazuje se o nj. A vechny environmentln organizace oznauj nmeckou Energiewende za svj vzor.

Je teba zdraznit, e vbec nemus pro dosaen tchto cl doshnout dominance protijadernch postoj u veejnosti, jako tomu bylo v Nmecku. Sta vyuvat soudnch obstrukc, jak ukazuj teba u zmnn aloby. A uveden environmentln organizace maj s podobnm vyuvnm kliek v zkonech a soudnch spor dlouholet zkuenosti.

Kdy aktivist uspj…

Pokud budou spolen snahy protijadernch aktivist spn, pijde esk republika v nsledujcch tech letech o 18 procent svch tm bezemisnch zdroj elektiny. A to pesn v dob, kdy o vtinu tchto zdroj pijde i Bavorsko. V roce 2030 pak pijdeme o zbvajc jadern zdroje, protoe v t dob dokon ticet let provozu Temeln. A to bude v dob, kdy u Nmecko nebude mt dn jadern zdroj.

Jak u bylo ukzno v popisu situace v Bavorsku, je otzka, kdy a zda budou v t dob dostupn veden, kter by alespo sten umonila nahradit jadern zdroje obnovitelnmi, tedy dominantn vtrnmi ze severu. Je tak jasn, e nastane velk nedostatek stabilnch zdroj. Ne v dob, kdy hodn fouk nebo svt. V t dob bude naopak velk pebytek vkonu, jen bude velk problm s pepravou tto elektiny. Nedostatek bude v dob, kdy nesvt a nefouk. V tchto obdobch tak budou muset v esku dominantn zajistit elektinu uheln zdroje a bez prolomen limit se pak opravdu nelze obejt.

ekat?

A u se v tomto roce o limitech rozhodne jakkoliv, lze pochopiteln libovoln rozhodnut pozdji v kritick situaci zmnit. A pokud se environmentlnm organizacm poda sv vize Energiewende (tedy odchodu od jdra) prosadit, takov krizov situace s nedostatkem zdroj nastane.

Pokud se rozhodnut o limitech odlo, znamen to, e i dal lta budou t obyvatel v regionech ohroench tbou v nejistot a pochopiteln tam nebude mon budovat nic novho

Opan situace by byla v ppad, e by se podailo vas prodlouit licenci Dukovanm, dostaten brzy dokonit dal bloky v Temeln, a snit tak radikln produkci elektiny z uhl. To ve jet podpoit sporami a vyuitm decentralizovanch obnovitelnch zdroj. Pak by se opravdu nemusely limity ruit. To vak vzhledem k tomu, e et aktivist, stejn jako jejich rakousk a nmeck vzory maj jako prioritu boj proti jdru, lze jen tko zaruit.

Je otzka, jestli m v tomto ppad cenu rozhodnut o limitech odkldat. Pokud se odlo, znamen to, e i dal lta budou t obyvatel v regionech ohroench tbou v nejistot a pochopiteln tam nebude mon budovat nic novho. Nejist situace bude prost zakonzervovan. A jestli bude esko nsledovat nmeckou Energiewende, tak bude po ase stejn Nmecko nsledovat i v pokraovn intenzivn tby uhl a tedy i nutn likvidaci obydl v tebnch oblastech.