Kanclce Angele Merkelov a bavorskmu premirovi Horstu Seehoferovi se nicmn podle agentury DPA podailo zmrnit vzjemn spory ohledn migran krize. Shodli se toti na spolenm estistrnkovm stanovisku, kter pot mimo jin s vytvoenm tranzitnch zn pro uprchlky. Merkelov stoj v ele Kesanskodemokratick unie (CDU), zatmco Seehofer vede sesterskou Kesanskosociln unii (CSU). Zstupci bavorsk CSU pedtm pohrozili odvolnm Merkelov, pokud Nmecko neuzave sv hranice ped proudem uprchlk.
Nmeck kanclka a fka CDU Angela Merkelov s ldrem kesanskch socialist Horstem Seehoferem
Novou vldn prognzu potu benc podle FAS pedstavila Merkelov na sobotnm jednn mezi CDU a CSU. Neoficiln zdroje nicmn ji od jna uvdj, e do Nmecka u letos dorazilo 800 tisc uprchlk a za cel rok jejich poet me doshnout a 1,5 milionu.
Mezi CDU a CSU panuje kvli bencm mimodn napt, protoe vtina uprchlk pichz do Nmecka pes rakousko-bavorskou hranici. Seehofer kvli tomu potkem tdne vyzval Merkelovou, aby do nedle pedstavila opaten pro omezen plivu imigrant. Pokud se to nestane, pohrozil nouzovmi opatenmi, jako bylo staen ministr za CDU z vldy nebo podn sprvn aloby proti vld k stavnmu soudu.
Hranice s Merklovou, nebo bez n
Poslanec za CSU Hans-Peter Uhl v rozhovoru s FAS pohrozil svrenm kanclky. Bu se hranice zavou s Merkelovou, nebo se zavou bez n, ekl. Podle nj si vtina Nmc peje omezen imigrace a kanclka se neme stavt proti vtinovmu mnn spolenosti.
Merkelov, Seehofer a Gabriel v nedli dopoledne jednali o een situace. Podle zdroj n-tv sice nali nkolik spolench bod, nedokzali ale dospt k zvren dohod, a proto dal jednn odroili.
Strany CDU a CSU pozdji podle agentury DPA informovaly o spolenm stanovisku Merkelov a Seehofera, ve kterm jsou tranzitn zny oznaeny jako neodkladn opaten k lep kontrole hranice. CDU a CSU potaj tak s dvouletm pozastavenm sluovn rodin nkterch uprchlk, prosazuj rovn zaveden jednotnho uprchlickho prkazu. V rmci boje s pinami uprchlick krize chtj tyto strany prodlouit zapojen nmeck armdy do konfliktu v Afghnistnu. Celkov se strany v dokumentu shodly na sedmi opatench na nrodn rovni a pti opatench na mezinrodn rovni, pe DPA.
Uprchlick krize posiluje euroskeptickou stranu Alternativa pro Nmecko (AfD), kter zastv tvrd postoj vi pisthovalcm. Podle v nedli zveejnnho przkumu spolenosti Emnid by stranu volilo osm procent Nmc, co jsou nejvy preference v historii AfD. Strana posiluje zejmna v novch spolkovch zemch, kde se pro ni vyslovuje 15 procent dotzanch. Przkum tak potvrdil propad konzervativnho bloku CDU/CSU, kter by zskal hlasy 36 procent voli, o 5,5 procentnho bodu mn ne pi poslednch parlamentnch volbch v roce 2013.